Předchozí 0061 Následující
str. 58

pastvinách, jež se nazývají salaše. Jest to zvláštní, že v tak malé vzdálenosti (10—15 mil) od hlavních měst Moravy Brna a Olomouce, kde jest vysoký stupeň kultury, zde v těchto valašských horách v tomto pastýřském lidu žije se tak, jako před mnoha tisíci léty. Pasekáři nazývají se oni Valaši, kteří v jednotlivých chatách mnohem níže na horách než salašníci bydlí. Provozují rolnictví a chov skotu. Okolo Frenštátu jest rozeseto po horách přes sedmdesát takových chalup, jež se nazývají pasekami.

Uvedený článek jest zajímavým dokumentem pro názory tehdejší doby o různých kmenech moravských, kteří již tehdy vzbuzovali živý zájem. Popis kmenů moravských r. 1786 (Bibliothek der mährischen Staatskunde) od známého pěstitele vlastivědného studia moravského Hanke z Hankenšteina vybízí ku přirovnání s údaji a názorv o kmenech moravských, jež r. 1815 do Moravie napsal Jurende.*)

Dr. Ladislav Rutte:

Adam Bílek, chodský krejčí.

S 1 vyobrazením.

V Mrakově, v dědině as 1!4 hodiny za Domažlicemi, žije dědeček Adam Bílek... Malé, útulné stavení svítí barvou omítky ve slunečním jasu, a malá okna, květinami zdobená, ukazují, že zde vládnou ruce s porozuměním i pro pěknou zevní lípravu. V malé podkrovní světničce s jasnými okénky jako dlaň pracuje dědeček Bílek, nachýlený nad dílem, s okulary na nose a kouzlí jehlou na součástech kroje obdivuhodný ornament, hrající téměř nesčetnými odstíny hedvábí. Steh za stehem s neuvěřitelnou zručností naplňuje zvolna droboučké květy, rozmarinové větévky, úponky a lístky, a vzniká takořka před očima souladná výšivka, zdobící rukávy, kapsy i záda dvou chodských »špenzlů« ženských, jež jsou právě v práci. Barvy odstínů voleny dle staré tradice s vytříbeným vkusem a naprostou zárukou uměleckého dojmu, odrážejí se tu od tmavomodrého sukna »špenzlů«, jinde od sukna červeného, podloženého tak, jako obraz od svého rámce. Nemožno říci, co působí větším dojmem, zda barevný soulad, nebo technika vyznačující tak nevšedně umělecké nadání lidu chodského.

Co vzpomínek na minulé doby se vybaví při pohledu na milou tvář chodského dědečka, a co teprve, když odloží dílo,

rozhovoří se o mládí a jak to wpadało na Chodsku dříve, kdy


*) Pozn. red. Psáno r. 1914, před zastavením Č. Lidu.

Předchozí   Následující