Dle vad tělesných zváni: Prokop, Telecí hlava (1473), Václav Močihuba (1464), Petr, Srní noha (1499), Maršálek Šrámu-vitý (1477), Jan Bradatý (mazanečník 1447), Ondřej Zlamalnohu (1495), Jíra, Z zadu pěkný (1513), Jan, Červený lev (truhlář 1561), Matěj Koktánek (1535), Janek Zpívavý (1492), Pavel Kozíbrada (1492), Václav Smrdínoha (1572), Bartoň Vokáoek (1565), Matouš Hubáček (1554), Jan Šmatla (1549), Jiřík Valený (1546), Jan Mokronos (1571), Jan Špicfous (1570).

Dle vlastností duševních: Jan havíř, řečený Vzteklá kráva (1495), Václav Sedmilhář (1499), Blažek havíř řečený Kuřátko (1495). Řemeslo vyvolalo název u Jana Džbánka (hrnčíře 1538) a Jana Rendlíčka (zámečníka 1538). — Na zálibu ukazuje jméno Petra Kuchmistra (řemeslem váčkáře 1546). K r. 1492 připomíná se havíř Jan příjmím Žižka.

Původ některých směšných příjmení nemohli jsme zjišťovati. Jsou to Jan Těloup (1553), Jíra, Stiskni ruku (1490), Matěj Huditata (řezník 1432), Jan Camprliěka (1495), Václav, Panská žíla 1496, Jakub Pivonožka (1496), Ondřej Traptělo (1499), Jiřík Index (1501), Jakub, Zlatá hus (1501), Jakub Huspenina (švec 1559), Martin Svědiroh (1502), Jan Trapkočka (1547), Václav Lucernáč (1571), Šimon Zulprase (1559 v č. 1467 arch.), Havel Paskoza (1566), Němec Smrdoduchý (1514), Jakub Lenidura (1539), Václav Kleštidub (1535).

Některé názvy žen: Ludmila Fukpetrova (1570); Dorota, Vonné mýdlo (1552); Markéta, Zlatá puška (1546); Káča Škle-bizna (1570); Anna Masojedka (1562) Kateřina Bubačka (1561).

Za světové války neměli vždy vojáci na rýchlo odjíždějící tužku a papír. Ku projevům duševní nálady užívali černých stěn železničních vozů. Jest zajímavo, že zapisování těchto nápadů dalo se jen v prvých měsících válečných, kdy horečka, a psychosa válečná mocně zachvívala zmítaným nitrem, a že vybíjení duševních nálad tímto způsobem ponenáhlu přestávalo, až po Vánocích roku 1914 nadobro zmizelo. Vysoko vypjatá vlna citového vzrušení po několika měsících klesla, válčení změnilo se v řemeslné zaměstnání.

Nádražím v Brusce projížděly v první době války tisíce vagonii. Poznamenával jsem si duševní plody, napsané křídovou bělí na čerň vagónových prken. Jaký to však rozdíl mezi tesknými povzdechy českých lidí a mezi výbuchy německých vojínův! Slovanská a germánská povaha rýsuje se ostře v těchto