sbor pastevců. B.: Chaso, vstavějte, povědam vám! Jak nevstanete, kyjem vám dam! S.: Něch nás, milý bačičku, pospat se na chviličku, všem dobrý čas. B.: Honem vstaňte! S.: Co voláš? B.: Počúvajte! — S.: Z nebe hlas! Sbor: Anděle, na horách nám, pastevcům zazpívali: Nebojte se, radujte se, Pánbůh při nás! — B.: Vávro, nešetři svoje trúby a zatrúb na ňu i na gajdy. S.: A my tež buďem zpivať, eš se budě rozlihať, hlasno všudy. B.: Honem pojďme! S.: K jesličkám. B.: Poklekněme! S.: Spolu tam. Sbor: Gloryja, zazpívejme a dary mu chystejme hrudu syra a žinčice, přineseme. Tato koleda se nejvíce líbila sousedce staré Prokopce, kde když jsme ji dozpívali, otevřela okno a pobizla, abychom ji přišli do teplé jizby jí ještě raz přezpívat ... A s těmito koledami jsme prošli všechny okolní chalupy. Všude'jsme jen zazpívali a dle příkazu z domu, hned jsme odběhli. Tak se dělávalo v rodinách, kde se lpělo na udržení koled bez odměňování. Ale leckde nás přece chytili, zejména při nějaké »nehodě«, jako upadnutí a tak jsme obdrželi hojně ovoce, ořechy a pod. K těm jsme se vrátili, abychom ještě zazpívali: »Zaplať Pánbůh za koledičku«...

Na sever od Opavy při řece Pštině v bývalém údělném kní-žetství hlubčickém omílán jest se tří stran polskými a od jihu německými vlnami moravský ostrůvek bavorovský; břehy jeho čím dále tím více se drobí, že za krátko asi zmizí v rozpě-něných vlnách německých-------—.

Národnostní tento ostrůvek v pruském horním Slezsku tvoří město Bavorov a osady s ním hraničí Jarohněv a Dě-hylov; někteří praví na př. bývalý první redaktor »Kat. novin« Jureěka, že i v blízkých osadách v Rakově a Sulkově jsou Moravci.

Dle posledního sčítání pruského napočteno v Jarohněvi 127 a v Děhylově 174 »Moravců«. Čísla tato jistě neodpovídají pravdě. Když jsem r. 1900 navštívil Bavorov, Jarohněv a Dě-hylov, dle sdělení rodáka jarohněvského p. J. Kosselka v Jarohněvi asi z (1050) obyvatelstva byly dvě třetiny moravské a třetina německá a v Bavorově ti nejstarší ještě mne pozdravovali moravsky a děti na náměstích slyšel jsem volati po našemu. Že by proces germanisační tak rychle postupoval, nezdá se pravdě podobno, prese všechno úsilí škol pruských.

Jak se časy mění! R. 1881 hlavní učitel bavorovský Anton