str. 152

Časove zprávy.

České písně v Poznani. »Kolo Polsko-Czechoslowackie« y Poznani uspořádalo večírek, kde vedle úvodních sliov konsula československého Dra, Glosa a přednášky prof. Ig. Hanusa »Kulturalne stosunki polsko-czeskie«, zazpívala písně české a slovenské Jerzyna René. Č. Zíbrt.
Jesličková výstava v Praze, pořádaná Lidovou Akademií, vydařila se znamenitě. Zásluhou pořadatelů Ing. V. Bitnara a Ant. Sbrma, přispěním spisovatele knihy o Betlémech, K. Procházky, uspořádán byl bohatý materiál soustavně, poučně, názorně. Po čtveré prohlídce musím přiznati, že jsem ještě všeho nemohl prohlédnouti. Material obrázkový, výběr jesliček papírových, dřevěných, chlebových, cukrových atd., seskupených v ladné úpravě podle nápadů a umelostí betlemářů, vše to upoutá i moderního otrlého člověka. Jsou tu figurky staré, kolik set let některé, a vždy skupina jejich upravená v jesličky jednotlivých dob a stavů, takřka tvoří pro sebe celé museum zvláštností krojových, řemesel vymizelých i živořících podnes, ale při jiné výrobě, zvláštností charakteristických pro výrobce i pro jeho vrstevníky, znázorněné, jak pospíchají s dárky, s příznaky svého řemesla, s hudebními nástroji k Ježíškovi, Článek Jarmily Skřivánkové v č. 3. Č. L. (Český dudáěek a moravskoslezský gajdoš u jesliček), má tu ve skupině dudáků s rozmanitými podobami dud a gajd vhodný doplněk obrázkový a figurkový. Mezi nástroji na uvítanou Ježíškovi íisschází ani bukač (fafrnoeh), s kterým koledníci chodívali. Srv. Zíbrt, Hoj, ty štědrý večere a Masopust držíme. (Veselé chvíle v životě lidu českého, ě. 2, 7), v Praze 1910, kdež tyto obchůzky s bukačem jsou vyobrazeny. Rázovité jsou jesličky z Podkarpatské Rusi, vedle točivých hvězd, světlem ozářených, jak je nosí koledníci, v podobě kostela s průhlednými okénky, kde místo oltáře jest znázorněno Narození Páně. Katalog podrobný bohužel nebyl vydán. Za to pěknou vzpomínkou bude sličně vypravená knížečka s Alšovým obrázkem »Jubilejní jesličková výstava v Praze«, 1923. s obsahem: K. Procházka, Betlem v umění a národopisu. Jesle pražských kapucínů. Jesle Příbramské. Betlémy malované. Obrázky s motivy vánočními. Jesliěkové archy. Jesliěkové artefakty z vosku. Jesle se soškami ze dřeva. Dr. A. Podlaha, Narození Páně v českém umění malířském. A. Šorm, Pražské Jezulátko. V. Müller, Hudba vánoční. Výčet skladatelů vhodně doplňuje J. Skřivánková v ě. 3. Č. Lidu, upozorňujíc na kantory, kteří skládali vánoční pastýřské mše, a posavad nebyli vůbec známi, na základě sbírky hudebnin v Národním museu, podle upozornění bibl. Dra. E. Axmaua. A. Šorm, Koledy. V. Bitnar, Jesličkové hry vánoční. Záslužný čin literární vykonal Inž. Bitnar na výstavě sbírkou snad všech vánočních her a hudebnin tištěných i rukopisných! v přehledu pečlivém, který překvapil i odborníka. Nerad jsem se loučil s prostornou síní v Klementinu, kde vykouzlili pořadatelé jmenovaní sladkou pohádku vánoční poesie starodávné, rázovité, domácí, jejíž kouzlo jistě každého vnímavého návštěvníka zajímalo a dojímalo. Odcházel jsem sel steskem v srdci, že se ty poklady zase rozejdou, aby se v té ucelenosti a pořádku tak promyšleném snad nikdy již nesešly. Věčná škoda! Č. Zíbrt.