I. Sam. 17. 45 a 46: Ty jdeš ke mne s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů. Boha vojsk Israel-skýoh, kterémuž jsi ty utrhal. Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setím hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinské-ho dnes ptákům nebeským a šelmám zemským.

Lum. str. 861:

Ty přicházíš ke mně s mečem a kopím jako pavuza.*) ale na mne z toho nepadá žádná hrůza: Já k tobě přicházím ve jménu Boha nebeského, kterého jsi pohaněl, i vojska israelské-ho.

Dnes já dám tělo tvé zvířatům zemským i vojska Filišten-ská za pokrm ptákům nebeským.

Podobně pracoval Voceďálek i svou »Libuši«, pro» niž mu předlohou, které se zase věrně drží, byla Hájkova kronika. I zde celý postup hry se opírá o Hájka, i zde prostě opisuje řadu výjevů, jiné bez rozmyslu vynechává a některé poví dave rozvádí, nejsamostatněji zase v líčení lidového života; a zase zde téměř doslovně četná místa přejímá a obměňuje jen svým veršováním. Tak na př. v líčení Libušina soudu kněžnino pohanění zní takto:**)

Hájek, Flajšhansovo vydaná

I. str. 102:

Ó křivda veliká a mužům všem nesnesitelná, že žena bídná nás súditi má! Zdaliž nevíme, že žena má dlúhé vlasy a krátký rozum: ona umí lépe přísti a jehlou šíti. nežli může súditi. Jistě pravím, že lépe jest mužuio-m zemříti, než takovou křivdu trpěti. Neb my sami jiným národuorn sme zia posměch, zprávce svého pohlaví nemajíce; již nás sužují ženská práva.

Lum. str. 924:

Ó křivda anužům veliká, že bídná žena nás soudit má! Ach, kde jsou dlouhé vlasy, krátký rozum, tu se dělá křivda mužům! Lépe by bylo, aiby ženská přadla než aby muže soudila.

Nebo my jsme za posměch u jiných národů, že nemůžeme být s mužovu hlavu. Já řeknu, že lépe jest mužům umříti, nežli od ženy souzeni býti.

Voceďálek podle Hájka nevylíčil jen Libušino panování, nýbrž i dívčí válku; tu se zejména zdržel u milostného hýření Vlastiny družiny, jež předvádí se stejnou neomaleností, jako před ním Prokop Šedivý v »Českých Amazonkách«. Na doklad, jak si i zde počínal se svou předlohou, uvádím liehoeení Vlastiných družek, jež předchází Vlastino prohlášení za českou kněžnu:

Hájek str. 931: Lum. 931:

I rozkázaly sú dáti odpověd, Taková odpověď na otázku že za nic jiného (tě nemají), sluší, máme tebe za kněžtnu jako