str. 205
a jeho významem. Jsou vítány také stati z časopisů starších, na př. z Kubešova Palečka, 1842, svazeček 2., str. 50. (majitel »znamenité sbírky podivných, posud nevídaných zvláštností«): »Tlakoměr bojácnosti čili Žižkovo oko, nalezené u zřícenin hradu Rábí, kdež je nebožtík Žižka ztratil. Ono má tu podivnou vlastnost, že člověk bojácný u pohledu naň lehké třesení oudů dostane, byť by se i na oko stavěl, že je největší hrdina. Nota bene. Dle platu uvolí se též majitel půjčiti je pánům spisovate-. lům starých dějin, poněvadž skrze ně události .starých věků v pravém světle uhlídají.« Přehled všeho, co bylo o Žižkovi psáno, sestavil jsem ve své Bibliografie České Historie III. ě. 580 až 896. Pověsti o jeho zbroji, ě. 696 až 705; Žižkův buben č. 708 až 721; Pověsti o Žižkových stolech, o Žižkove dubu, o Žižkove homoli, o Žižkových valech atd. ě. 722 až 733. O jeho mincích, pečetích, podobě, pomnících č. 743 až 771. Čeněk. Zíbrt.
Pověrou k ušlechtilým způsobům. (J. Šimek.) Nekopej nohou pod stolem, kopáš matce, otci hrob! Nenechávej nůž ostřím vzhůru ležeti, volá se tím bída! Nehvízdej na dutý klíč, volá se tím, bída! Kdo doma nedoijídá, na vojně ho zabijou!
Architekt Alois Procházka ml., stavitel, Domažlice.
Směs.
Lidové názvy domácího dobytka. Sebral jsem v okolí Nového města na Jihlavisku od pasáků tato jména. Dle barvy nazvána kráva Kropka (kropenatá), Straka (černobílá), Lysá, Ploska (s lysinou na čele), se zvláštním znamením byla Hvězda. Dle jednotné barvy nazvány jsou Černá, Pálenka neb Pálená (přisnědlá, naěernalá). Šedá, Šimla (bělavá). Příbuzné barvou s jinými zjevy přírodními pojmenovány Cibula, Jahoda, Ja-norka, Liška, Srnka, Jelena. Jaloviěka, jež prozradila již v mládí veselost, skotačívost, nazvána Veselka; vyznámenává-li se přítulností, jmenuje se Mazla; Kráva barvy i povahy neurčité zvána Bezmína, t. j. bezejména, Josef Brož, Plzeň.
Pověra jarmareční. V Jeseníku a jiných osadách okresu nymburského ztrácívaly se před výročním trhem provázky od branky neb od dvířek u plotu. Rovněž jako provaz z oběšence přináší jeho majiteli neklamné štěstí,' jest prý tento provázek zárukou dobré koupě nebo prodeje o trhu výročním. Poněvadž před každým trhem výročním býval po těchto provázcích v noci velký shon, zaměnili je místy majitelé domů železnými petlicemi, které zázračné vlastnosti ovšem nemají a tudíž před škůdci šťastně obstojí. J. Hojsák.
Pro národní píseň. Na našem venkově umlkají národní krásné původní písně a šíří se pražské odrhovačky. Proti těmto
|
