rohové sloupy, někdy jest uprostřed třetí, a na nich položený silný trám do sloupů začepovaný. Taková koza je nejen v průčelí, ale také na zádi ikry tu. Od průčelí do zádi po -delší straně obdélníka je na kozy položeno pravidlo, silné 2 trámy. Kde se trámy stýkají, bývají spolu plátovány a začepovány do střednílio sloupu. Někdy nesou pravidlo po každé straně sloupy dva. Pravidelně však nese střechu jen šest silných, přisekaných sloupů, které jsou ještě spojeny s pravidlem, nebo kozou a pravidlem rameny, čili rukama, nebo jak říkali »moderní« tesaři, panty a sice obyčejně dvojnásobnými. Trámy na koize a pravidla tvoří rošt, čili jak říkali, rošt položený na sloupech. Na roštu, spočívají vazební trámy a do vazebních trámů jsou začepovány krovy, spojené v horní části hambalky. Na vazební trámy položena je prkenná podlaha a vyroubény jsou na nich horní koimory. Pod střechou za sloupy vyrouběny jsou z otesaných trámců stěny. Stěnou se jmenuje následkem toho také ten trámec určité tloušťky.

Na předních a zadních stěnách položeny jsou po délce stropnice, slabší kulatá dřeva, nahrazená později prkny. Stropnice přes přič podpíral stropní trám, podepřený v prostřed sloupem. Při užších staveníoh podpěrný trám ehybí. Mezi stropem a podlahou ve vazebních trámech položenou je prázdný prostor. Býval do dvora i. do sadu otevřený. Mívalo to praktický účel. Roubené horní komory mívaly roubené mezistěny, takže vznikal tajný, asi krok, až dva široký prostor, skrýš. Člověk tam skrytý mohl buď uniknoui střechou, nebo spustiti se do podkroví, a seskočiti buď ma dvůr nebo do sadu. Když unikati nebylo nutno, počalo se podkroví obíjeti čili šalovati tenkými prkny a otvor se zadělal.

Pod velkým krytem od návsi byla konírna (maštal), za ní seknice (světnice), za se kniei síň, obyčejně průchoditá, to jest jedny dveře byly ze síně na dvůr a na protější straně dveře do sadu. Za síní byly dolní komory a chodba do chlíva.

Pod malým krytem byla podstaj, stáj pro ovce a. pro dobytek jalový, za ní řezárna a maštálka pro vojenského koně. Na užší straně do sadu proti návesním vratům byla vrata humení, jimiž vedla cesta ke stodole do sadu. Vedle vrat byly chlívky pro dobytek vepřový, dřeviník a kolna. Ze světnice vedly dveře přímo do konírny, druhé z konírny na dvůr. Světnice měla dvě okna do dvora a inic více. Poněvadž stěny i stropnice byly černé a jen mezi stěnami bílé, obílené pruhy, byla .světnice tmavá.

Novější doba od časů Marie Terezie ledaco změnila. Stará stavení neměla komínů. Byl jen otvor ve stropě, kterým unikal kouř na půdu. Topilo se v kamnech ze síně. Tehdy musily se stavěti komíny. Přistavěli proto pod námetky do sadu kuchyni s komíneim a ke světnici malou světničku, přístěnek. Do návsi