str. 239
poklad, který bude nalezen později v tomto statku, opředeném pověstmi o pokladech. J. Vl. Fürst.
O původu přezdívky »molcajt«. Obyvatelé jižní části okresu berounského, hraničícího na okres hořovický, od nepaměti nazývají své sousedy v okolí Hostoniic a Hořovic »molcajty«. »Mol-cajt« byl považován za tvora méněcenného, hlavně pro nižší úroveň životní lidu, živícího se evokařsťvím a bídně placenou prací zemědělskou. Moje matka, rozená z Bezděčic u Hostomic, často vyprávěla, že chasa u sedláka dostávala na Nový rok nové dreváky za to, když po celý rok jedla neslané brambory na lou-paěku, obyčejnou večeři tehdejší na Hostomicku. Slovo »mol-cajt« vzniklo z německého »Mahlzeit«, dobré zažití! Do hutí a železáren na Hořovicku přicházelo a v okolí se tisazavalo i německé dělnictvo. Také šlechtici, kteří po bitvě bělohorské získali tamější statky, přiváděli německé dělnictvo a zřízence na své dvory. Zdá se, že německé obyvatelstvo se po obědě pozdravovalo slovem »Mahlzeit« (jak je obvyklé i dnes mezi Němci). Tak asi z této zdvořilosti se zachovala posměšná nadávka až do dob, kdy se potomci přišlých Němců dávno počeštili.
F. Cajtham1-Liberté.
Sedláček — chytrý ptáček. U pražského klenotníka měi jsem v opravě jehlici. Čekal jsem, až majitelka obchodu dohodne se s otcem, matkou a dcerkou. Vybírali prstýnek. Dceruška vlastně již si vybrala, maminka také ee, přikloňovtala ku výběru dcerušky, jen bodrý tatínek ještě pobroukával. Paní klenotníkova jej přesvědčovala o výhodné a vhodné koupi. Ještě jednou vzal prstýnek do zniozolených rukou a naposledy jej důkladně prohlédnuv, starostlivě podotknul: »Jem aby pak nezčernalU Prodávající sebevědomě se vztýčila: »U nás nikdy nic neačerná!« Poctivý sedláček, izamhourarvi cna ni očima a podávaje jí prstýnek, aby jej tedy zabalila, dodal: »Inu ba právě, to věřím, že to ai v á s nezěerná — ale virne, jem aby to pak nezčerinalo— u n á s! Víme ?!« Avo Burtov.
@NZ@LITERÁRNI PŘEHLEDY.
R. Šimek:
Krajské vlastivědné sborníky československé.
26. »Sborník okresu železnobrodského«. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům. Řídí redakční rada. Náklad, učit. jednoty »Budeč« lv Žel. Brodě. Boč. I. Předpl. 15 Kč ročně. Zdá se, že český sever pracuje více
pťo dům a učitele a nepřímo teprve pro děti. Sborník »Od Je-štěda k Troskám« a rovněž i »Lomnicko nad Popelkou« byly tomu sborníčku vzorem. Úkolem jeho je sbírati materiál pro školní praksi a naváděti k po-
|
