Předchozí 0254 Následující
str. 251

Překlad Ledererovy pověsti pod názvem »Plzeňská koruna« uveřejnil AI. Dostál, Plzeňský kalendář, 1885, str. 33 a F. Hourá v článku »Koruna českých dívek«, Český Deník 1917, č. 86.

    Dr. Josef Volf.

Žižkova kuchyně. K obležení Plzně Žižkou pojí se pověst o tak zvané »Žižkově kuchyni«. Husité obléhali Plzeň několikráte a pověst spojila tato _obléhání v jeden celek tím způsobem, že učinila Žižku vůdcem, a obléhatelem husitským vůbec. Tábor Prokopa Holého při obléhání r. 1433—34 stál podle Taniiera na soutoku dvou řek, Mže i Radbuzy, kteréžto místo prý se nazývalo až do r. 1618 »Žižkovou kuchyní«. Plzeňští postavili v potupu na ta místa šibenici a předhazovali nekatolíkům, že náboženství jejich je tak staré, jako jejich šibenice, což okolní města, pokud byla nekatolická, velmi těžce nesla. Proto byli Plzeňští r. 1618 při dobytí města Mansfeldem nuceni, vlastnoručně šibenici zbořiti, a Rokycanští, jich nepřátelé ve víře, postavili jim šibenici novou, vzdálenou od původního místa, při čemž podle souhlasného naříkání katolických zpravodajů užili k ní do čtyř sloupů z Božích muk. Srv. Čes. Lid XV., 1906, str. 396 a Naříkání toužebné zpronevěřilého města Plzně, 1619, 4°.

    Dr. Josef Volf.
V. Kozák:

Velikonoční týden v Železnici a okolí.

Květná neděle. V kostele světívají ratolesti »kočiček«, které v neděli velikonoční dávají se na pole, aby odvrácena byla veškerá pohroma. Na pole dává se po jednom proutku, ale na pole pšeničné nutno dávati do každého rohu tři proutky, které se zakropují svěcenou vodou. Po jednom proutku dává se i za obrazy ve světnici, aby chráněn byl před ohněm a Božím poslem (bleskem). Jedna ratolest zabodne se i do hnoje, aby přinesl poli užitek. Před obědem má každý tři kočičky polknouti, aby nebolelo v krku, nebo neštípl had. Svobodné děvče má míti na sobě něco nového, aby po eelý rok kvetlo. Hospodyně nemá v ten den připravovati žádného pečiva, aby nezapekla květu u obilí. Hospodář má otírati stromy ovocné svěcenou větévkou kočiček, aby hodně kvetly i hodně ovoce nesly.

Škaredá středa. Škaredí-li slunéčko (je-li pod mrakem), škareděti bude i obilíčko (máloi posype).

Zelený čtvrtek. Před snídaním pojídají se »Jidáši«, zvláštní druh pečiva, který se potírá medem, aby hmyz, nebo had neštípl. U chudších mívají pouze chleba, ale také medem nebo syrobem namazaný. Trochu medu dá se - i dobytku, by uchráněn od různých nemocí a hodí se do studně, aby čistou


Předchozí   Následující