vodu měla. Při »Gloria« má se klepati stromy a při tom říkati: »Stromečku, probuď se, je jaro tu, vstávej, dobrýho ovoce hodně nám dávej!« Hospodář má klepati při »Gloria« na kapsy, aby byl stále při penězích. Hospodyně vymetá březovým koštětem světnici, aby se nemoci a nečistota v domě nedržely a prach hodí do kamen, aby dům byl uchráněn od »posla Božího« (blesku). Kdo má pihy a umyje se při »Gloria« v mléce, jistě je ztratí. Do všech koutů domu má se tlouci cepem, aby myši utekly. Kdo jí ten den hodně upečený chléb, nedostane zimnice. Má se pojídati i hodně ovoce, aby člověk byl zdravý. Má se snísti i něco zeleného, aby nebolelo v krku. V den ten snesená vajíčka ukládají se »na pomlázku«. Po »Gloria« chodívali hoši od domu k domu, klapali různými klapačkami a při tom zpívali: »Klekání zvoníme, Jidáše honíme; Jidáši, zrádče, cos to učinil, že si svýho mistra židům prozradil. Kopali jámu Ježíši Pánu, aby ho jali, ukřižovali; na Velkej pátek do hrobu dali, na Bílou sobotu zase vykopali. Páni a dámy, dejte něco vod řehtání.«

Velký pátek. Čarovná moc začíná již »před sluncem vejchodem«. Hospodyně dojde pro vodu, ale cestou nesmí na nikoho promluviti. Když vychází slunko, všichni domácí se v ní umyjí, aby neonemocněli a po celý rok byli spokojeni. Kdo omočí třikráte obličej ve vodě té, nedostane svrabu. Peřiny se vynesou ven, aby se v nich nedržel nečistý hmyz. Ve sklepě se má zapáliti ovesná sláma, aby byl dům vždy čistý. Všechno má býti zameteno a uklizeno do východu slunce, aby byl v domě po celý rok pořádek. Domácí zvířata umývají svěcenou vodou, aby byla uchráněna před morem. I do kurníku se střikne trochu té vody, aby slepice hodně nesly. Koho holívají zuby, jde před východem slunce na zahradu, vyhrabe pod největším stromem malý důlek, třikráte se pomodlí otčenáš, třikráte do důlku foukne a opět ho zasype. Zuby ho přestanou boleti a budou zdravé. Babička pí. Bočkové to dělala po celý život a když ve vysokém věku zemřela, měla prý všechny zuby zdravé. Hospodyně musí také umýti před východem slunce všechno dřevěné nádobí, aby se ne-rozeschlo. Vodu vleje pak do másnice. Potom se zavine do loktuše tak, aby dva ouvazky táhla po zemi, jde k másnici a tluče, jakoby tam byla smetana. Po chvilce jde na rozcestí, pokloní se vycházejícímu slunci a nespafcří-li ji při tom nikdo, budou jí krávy hodně dojiti. Ze sousedních polí stírá se rosa na domácí, aby byla tato úrodnější než sousední a sice následovně: Hospodyně zabalí se do rozsivky tak, že táhne dva ouvazky po zemi a přebíhá s pole na pole přes mez. Ukončí na vlastním poli, kde padne třikrát na zem, pokloní se proti slunci a ubíhá k domovu. Křikne-li .však někdo »na polovic«, nemá čarování moci. Chce-li býti někdo uchráněn zimnice, modlívá se proti východu