»koiitráš«, gajdošovi (dudákovi) tu a tam říkali též »dudanar«. Místo gajd (dud) v novější době zaujímá basa (cello).

Jak byly upraveny gajdy (dudy)? Bartoš připojil názorný obrázek, jehož kopii «d K. Michalíěka viz č. 25.: Měly 1. trubku, huk (protože hučela) čili hluk zadní; 2. stave© (násadu dřevěnou u trubky); 3. kluěku (klička, záhyb);. 4. piskor hrubý (píšfadlo; z bezového dřeva čili chebzového dřeva, uvnitř zastrčené pod klnčkou); 5. půtko (od1 piskoru hrubého k ohybu); 6. sýtko široké

Obr. 25. Horňácké dudy na Moravě. Podle F. Bartoše kreslil K. Michalíček.

(brání návalu vzduchu z měchu čili týralova, kozy na piskor, píšťalu); 7. hlava (konec měchu a sýtka širokého); 8. tynilov, temlov, koza (měch); 9. sýtko malé (konec měchu u předu); 10. hlava přední (ústí měchu ku přední trubce); 11. piskor malý (píšťadio přední); 12. gajdica (část dřevěná od měchu ke trubce); 13. půtko přední (spojení trubky na gajdici); 14. huk přední; 15. rmšek (dymák); 16. vzduchojem (pno načerpání vzduchu); 17., 18. páka (u míšku, dymáku) horní, dolní.

Část 1.—5. (tedy zadní huk až do klučky, kličky, ohybu) visí přes levé rameno po zádech dolů. Tymlova (č. 8-, temlov, koza, měch), horní část leží na prsou; dolní část, naplněná vzduchem z dymáku (míšku hnacího), pod levou paží. Odtud žene se vzduc-h levým loktem na oba piskory (hrubý, dozadu; přední, malý na prsou). Tymlov zhotovuje se z kůže-ročního kozla, nejraději bílého. Dymák opírá se o bok. Páka dolní (18) zastrčí se za řemen u pasu, a páka horní (17) připevněna u lokte pravé ruky, kterouž_se nahání vzduch do tymlova. Část 9.—14. (od měchu, kozy, s gajdici) visí y před. Horní čtyři dírky na gajdici kryjí prsty levé ruky, a dolní čtyři dirky kryjí prsty pravé ruky. Nejhořejší dirka na spode pro