také rádi, že si vezmu katoličku«. Za šest neděl byla svatba v kostele sv. Prokopa.

Stéša (Stázi, Anastázie) seznámila se na Národním Pikniku (Velký výlet) s mladíkem a pozvali ho na příští neděli. »Koukla jsi se, Stéši, co má na vestě?« tázala se zvědavě máti. »Nekoukala jsem na vestu, koukala jsem se hochu pouze do očí.<-To byla délka týdne pro matku. Přišel a měl zapjatý kabát í; Jupová neviděla zase, co je na vestě. Ale napadlo jí, aby ho vyzvala, že je horko, aby si svlékl kabát. Hoch se nedal dlouho pobízeti a svlékl kabát. Matka div neomdlela! Na vestě byly šek-hends, ale hned se vzpamatovala a když viděla, že mladík se dívá na svaté obrazy, řekla: »Koukáte, že máme svaté obrazy, viďte? No, vždy je nemusíme živiti a jsou to drahé památky z Čech, tak ať tam visí, ale takhle jinak my jsme...«, nedořekla, neb Frank (František) radostně jí vpadl do řeči a pravil: »Jsem tomu rád, že nejste Myšáci.« Odešel a za šest neděl byla svatba na Court House (radnice).

A nyní přišla na řadu Egy (Agnes, Anežka). Ta byla již v americké škole vychovaná a proto činila si u manžela. »Nároky«. Byla na »Party« (ve společnosti u přítelkyně) a tam se seznámila s mladíkem v Americe rozeným a vychovaným. Otec byl Cech a matka byla Švédka. Brzy chystali hostinu, když Mr. Hedlíka (otec se jmenoval Hrdlička) měl přijíti na námluvy. A přišel, neměl ani křížek, ani šekliendsi, mluvil však jako kniha. Trochu mu čeština vázla, ale dokazoval, že hlavní podmínkou u lidí je poctivost a charakter.

Tu matka Jupova nevěděla, co tím myslí, neb měla »máslo na hlavě«, jak se také v Americe říká. Před několika lety totiž ztratilo se Karáskům zabité prasátko a zlí lidé pomlouvali Jupovu rodinu. »Snad mu to o té krádeži někdo řekl! No uvidíme«, řekla sama sobě. Mluvilo se, Egy a Mr. Hedlíka ovšem pouze anglicky a když se stmívalo, začal se Mr. Hedlika připravovati k odchodu. Tu matka vstala a pravila: »My také říkáme, že poctivost je nade všecko. Ale jsou lidé na světě zlí, ach zlí! Moc nás pomlovivají, ale kalakter si udržujeme a to s tím prasátkem tenkráte nebylo pravda.« Mr. Hedlika, se poroučel a asi za rok se Egy vdávala, ale pan Hedlika si ji nevzal. Vzal si ji nějaký Irčan, jménem 0'Hara. Svatba byla v kostele sv. Patricka.

Tak to dopadlo! A matka Jupová říká: »My jsme zůstali, jako jsme byli vychováni ve starém kraji, ale pro děti nrusí člověk lecos podstoupit, chce-li aby jim zajistil budoucnost, ale já se Boha všemohoucího do smrti nespustím!«