Předchozí 0310 Následující
str. 307

do písku chladného se postaví. Tak teplý vzduch, nemá prístupu, jímž by snadno zkysalo.

Novodobé .kmihy včelárske již nepřibírají mado vinty do řady receptů, co všechno možno vyráběti z medu. Jos. Alex. Dunder v české úpravě knihy J. Oettla, »Vítek včelař a spolu oulař anebo Potěšitelná naučení pro všechny ty, kteří včely chovají neb chovati mohou, zvláště pro sprosté české hospodáře«, v Praze, 1843, sír. 130 docela povrchně ipopisuje madovinju: »Konečně připravují se i z středí (medu) s vodou rozličné druhy vína, jaké mnohá léta trvá, anio i má se nejlepšímu šipanělskému ,a muškátovémn vínu v síle ,a lahodě vyrovnati.« —

Chtěl jsem v Českém Lidiu zachovati věkům budoucím recepty na 'pravou staročeskou medovinu, hlavně »milivskou«. Vedle jiných dotazovali se stalle po návodech ;po staročeské medovine kastelán na Zvíkově Marouš a přítel Dr. Kotner v Milevsku. Krajinský spolek »Milevsko« péčí předsedy p. m. rady Dvořáka věnovial Českému Lidu pozornost a stará se o jeho rozšíření a zabezpečení. Nuže, po-dáváim tu knaiacnům »Milíšťákům« svědectví, jak medovina, vařená v Milevskui & podíle způsobu »milivského«, byla u starých Čechu oblíbe:n!a< Píše o ní a patrně si lahodil tímto výživným, zdravým nápojem i mistr Daniel Adam z Veleslavína.

P. Bogatyrev:

Hod Boží svatodušní (Svatá neděle) v Podkarpatské Rusi.

Tyto údaje o obřadech. n!a Hod Boží svatodušní jisem vyňal z materiálu, sebraného v ir. 1923-24.*) Rozitřiďuji materiál podle obcí. Překlad je pořízen podle možnosti přesně z vět a obratů, jež pronášeli sediaci. Ke. konci uvádím pozinámky o variantech, hlavně z uiki^ajanských obřadů.

M iai r m a r o š s ík á žup a: Zdobí se chalupy lipovými haluzemi a na Jana Křtitele lískovými. (Lozjanskoje1.) Hod Boží nazývá se »Syjata riidilja«. Pátek před Hodem svatodušním »Ruisalnja pjaitnica«. (N. Sinevir.) Světí kříž a eairinu, pole, kde je zaseto obilí, nebo kde jie louka. Dobytek sei pase na t. zv. toloce (itoloka). Do sv. Jiří dobytek může se pásti všude, po sv. Jiří vyhání s©1 jen nla »toloku« nebo nia »poloninu« (polonina). Na »toloce« pasou se krávy, jehňata, někdy i malá telata, a na »polonině« víali, jalovice a ovce. Krávy vyhánějí se ha toloku, protože se musí dojit, jehňata s nimi. aby nemohla ssát ovce. které se rovněž dojí. (Nižný Siinievir.) Naikosí trávy, přiniesou ke kostelu, který ověnčí lipovými větvemi. (N. Sinevir.) Pátek přeid Hodem slove Pjiaitiniica Rusalnja. Zachovává se 'půst, je třeba se modliti k Bohu, a jíst j;en jednjou z,a den postní jídlo. (V. Sinevir.) Na svatodušní ipáitek (na Rusalnlju pjaitnicru) jí se .feni jednoxi za den a to postní jídlo. (V. Sinevir.) Světí se carina a když jdbu na procesí, krášlí kříže a koronihve hezkými věnci. (V. SineVir, Vyš. Bystna.) Světí se carina a nosí se »fa j ný« věnec nla kříž; chaty pe


*) Cestu jsem vykional z pirostřediků, .poskytnutých^mi od České Akademie věd, jíž pokládám za svou povinnost srdečně poděkovati.

Předchozí   Následující