ozdobují buď lískoivým ořeším n'etbo bílkovými větvemi. Kde však v tom roce někdo umřel, nesmějí chalupu zdiohiti. (Prisloipj

Užhorodskál župa: Na svatodušní pátek sbírají léčivé byliny. Na Makkavia je světí a to: česnek, trávu a kvetoucí byliny, (yoroěovoj Večer před svatodušním pátkem (na Rusalnju pjat-ntLeut) a devátým čtvrtkem (idlevátý čtvrtek po Velikonocách) třeba závorou (kolotfcoij) zavřít chlév, aby čarodějnlice (boserkani) ne-uďojovaly mlléka. (Ljuta.) Na svatodušní páltek (na Rusalii) ozdobují domy jeřabinami. (Ljuta.) Na »Zeilen! svjarta, Svjatu nidilku, Rusallja« ozdobují chalupy. (Užok.) Na svatodušní pátek (Rusallja) pasáci pletou věnce p.ro dobytek, zavěsí jej krávě na rohy a kráva přiníese jej s /pole domů. (V. Bystra, Verohovinia.) Hod Boží se nazývá »Sjata tnidila« rusalla. Na štítě střechy vytyčují stromek. (V. Bystra, Verchovina.) Hod Boží na západě, v šarišské, zemplínske a spišské žuípě nazývá se »Rusalii«.

Poznámky. Název »Svjata, nedilja«. Srv. Materyjaly do Ukraitiisko-RuskíOij etnologii. Naukové Tovaristvo im. Ševčenka u Lvovi XV. 46; VI. 184. Náaev »Zeleni svjata«. Srv. Mat, XV. 46; VI. 184; XV. 71; III. 46; VII. 250. Čubiniskij, Trudiy III. 186. Slaví 3 dni. Srv, Mat. XV. 46; XV. 71; VI. 186. Zbirnik Nauk. tov. im. Ševčenfca II. 8. Ozdobují chíiiluipy. Srv. M.at. XV. 46;, XV. 71: VI. 184; III. 46; VIL 250. Čubinskij III. 186; Russkaja Beseda 1856 I., III. 89—90. Zbirniki Nauk.l. ŠeV. 8. Řehoř, Čas, Č. Mus. 18OT. 353—375. O rusalijach viz Arnandiov, Sborník zia narodni umotvorenija XXXIV Sofija, 1920, 217—222. O svatodušních ,a jim podobných májových obřadech viz Aničko v, Vesemjajia obrj&diovaja pieanja, Sborník Tmper. Akad. Nauk, Peterburg" č. 74, str 120—168. Niederlle, Život starých Slovanů II. 1., 260—263; Zíbrt, Máje, Ptrahia 1923, kdež uvedema lite-raturiä slovanská i světová o májích a rušali jích.

V XVII. a,ž XIX. ročníku »Českého Lidu« podal Č. Zíbrt výstižný příspěvek k dějinám české písně národmi a znárodnělé, pc-jedtajav o písničkáři Franlt. Haisovi ia jeho životním běhu a otisknuv zajímavé jeho paměti, jež Hais psal jako starec flašinetář v chudobinci u sv. Bartoloměje, kde r. 1899 zemřel ve věku 81 let. Písně jeho byly velmi oblíbeny, adomáonlěly a staly se majetkem nejširších vrstev národa. Psial je z Vlastního popudu i na objeďná'>Tku a tiskl u J.ania Sjpiuirného niebo u RanWa »u tří lip«. Byla to vtipná skládání o všem, o Pepíkovi, pražském flámovi, o krinolině, o po-divuhoidnýoh událostech, o vraždách, popravách, o časových událostech politických.

Píseň, kterou tu podávám©,1 byla složena na válečný rok 1866, kdy Prusové vtrhli do Pirahy a rakouské státní úřady kvapně opouštěly město a stěhovaly ise do Plzně i do Písku. Píseň plně vystihuje tehdejší -náladu, a také zpěvák došel vždy plného^ úspěchu, když tuto píseň podíle «námé melodie »Radujte se, Příbramáoi« předříkával a spolu se sborem zpíval.

Píseň nleíbyla dloisud tištíěna. Sdělil ji se mnou krajan Frant. Sova, který ji před 25 lety slyšel na Král. Vinoibradch v hostinci »u Koubů«, nyní zrušeném. Tam poznal syna Haisova, »Ameri-