kána«, který skutečně v Americe byl ,a potom po amerikánsku při pozdravu nesmekal, což foudälo tehídy v Praze pozornost. —

»Bylo to as v rooe půli v naděli prvního jruli, co se v Praze ten skandál pro nic za nic udělal. Naše k. k. policie řekla nám nejdřív »adije«; za ní slávnej Vejibor hned na smíchovskou dráhu všeď. Za těmi pak tuze lidu, nejvíc křesťanů a židů s drožkami a trakaři ujížděli k nádraží. Potom bylo v Praze blazd, nebylo tu kór nio draze, k tomu — »ó —¦ du soliönes Zeit« — nikdíe žáiinej policajt.« —

Bezděky tu vapomínájm,, jak se zavděčil brzy potom Hais Čechům písničkou, která rychle se rozletěla, po cechách i po Moravě a fateVá byíla r. 1866 i >p:ak za Světové války zakazována. Líčí, jak u Král. Hradce rolník oře na bojišti a prostě, -ale tklivě a dojemně běduj© nad obětmi prušáické Vojny: »Kdleže mám pevn'e svůj pluh zasaditi, kdeže mám první brázdu zaorat...«

V Čas- Č. Mus. 1917 podal jsem zprávu o špalíčku písní z 18. věku, jenž je nyní majetkem 'Turnovského musea. Otiskli jsem tam některé ukáziky. Z ostatních písniček podám výběr skladeb těchto rýmovaných, zajímavějších. Za skladbu podobnou, charakteristickou pro tehdejší názor lidu českého o zjevech pří» ¦rodních, .pokládám novinii podivnou o prapodivné rybě, jež má název:

Novina podivná o jedné mořské potvorné rybě, která k u-strníutí všech na ní se dívajících V následujícími způsobu, jakž z této písně vyrozuměti se může, k spatření byla. Zpívá se jaiko: Velký hříšník přichází.

Čiňme lidé poikání, dokavad čas máme, nechtějme odkládati, hrozí rufca Pánlě, dává nákn znamení sie-motam k spatření. — Ze všech stran oanjamují přehrozná vidění, na slunci i měsíci, ve dne také v nioici, kterak j sou k spatření (!) lidem k divení. — Též v Linidos, řecké zemi, dne třetího záře, přeuferutná potvora v tom předešlém roce v moři sei válela, zastrelenia byla. —

Když ji na břeh vytáhli, veliká k spatření, přehrozného velblouda tělo bylo na ní, preukrutná hlava, s hroznýma z-ubama. — Tlama jsouc otevřena, jazyk ve 'tři díly, prapodivně rozdělen, šípy na něm byli, fantas na vrch hlavy s podivnejma slovy. —' A na místě dvoucih uší byli idbliěeje, s pravé strany vojan-aká (!) Eľ. to slovo maje, z levé ženská byíla, H. u sebe měla. — Přes to jest byl k spatřená meč naihý vo janský, na něm umrdlcí hlava a zas P. latinský, v hrdle modrá byla, oči velké měla. — Na jejím velkým ťěle podivné šlujpiny, hřbet divně byl vyzdvižen, j»ako velbllofud jiný, krížiky seia 'tam měla, zníamenána byla. -— Po pravé starané břicha byla 'Přiytělená na spůsob lidské ^raky, i noha spatřená, divně sformovaná, všem lidem podivná. —¦ Po levé její straně náležitě truhlu umrdlčí bylo vidět, od hůry až dolů, lidé sel lekali a Boha chválili. — Ocas ty velké 'ryby divně ukazoval, všelijaké 'Zniamenl vojanské zavíral, štan-daru, prajpoTec, o jak předivná věc. — Lidu ulkrutná síla, a to