Předchozí 0323 Následující
str. 320
nalézti poklad, počíná si následovně: Když pálí se večer ohně, vezme tři bochníky chleba, jde s nimi na hranici obecních pozemků, na hraniční mezi se postaví na chléb a třikráte dlouze pískne. V tom okamžiku objeví se ošklivá baba, která se zeptá: »Co chceš?« Odpovídá dotyčný ihned, že chce poklad, dovede ho baba v místa, kde skutečně poklad se nalézá. Ihned musí se dáti do kopání. Najde-li ho dříve, než poslední oheň v krajině uhasne, je zachráněn a poklad mu darován; pakli nic, zemře. Hoch, kterého vyvolená jeho nechce, jde v době, kdy »ěaro-denice« se pálí, do lesa, nařeže devatera vršků, různých stronni, ty svaří doma v mléku a odvar vypije. S děvčetem tím jisté do roka bude mluviti. (Železnice.)    V. Kozák.

@NZ@LITERÁRNÍ PŘEHLEDY.

Emerich Čech, Slovanské pohádky, nía české, polské a ruské

motivy napsal............s obrázky Rudolfa Adámka, Praha, Šolc

a Šimálěek, 1923, 8°, str. 131 (1). Spisovatel, sečtělý ve sbírkách slovanských pohádek, s upřímným nadšením líčí, jak stařeček Slovan rozesílá syny, odchovance miaitky Slávy, do širého světa, Kus jdte na výebjold, Lech (Polák) zůstane n řeky Varty a nejmladší Čech zajde až k pramenům Lató a Vltavy. Na rozloučenou matka Sláva vypravuje dětem »pro jejich příští život a pro jejich příští .pokolení pohádky, ,s netajeným, ušlechtilým záměrem, naznačovati jim životní ipravdy a zkušenosti pro budoucna, raditi jim ke svornosti, k šlechetnosti, a tam, kdíe hrozí nebezpečí a křivda, zase k odvetě, nepodaijné mužnosti, k opatrnosti, provázené vždy neohroženou obranou oteckých zvyků a zděděných práv. České: Český mysliveček (se závěrem »Kde nouze, tu žalost; kde láska, tu radost«); Vodníkova žerna (z -pověsiti o hastrmanovi); Tři kouzelná jablka (»Každý sotoě štěstí feud«, Prostředím štěstí nejlepší«). Polské: Převozník a rusalka (»Láska a soucit nás blaží, štěstí jön v srdcích se_váží«); Dobrák hlupák a princezna Milena (»Dosti má, kdo na svém přestává«); Kouzelníkovy kejkle (»Ke komu štěstí jede, dobře se mu vede1; Zdraví na všecko vystačí«); O svárlivé a nepokojné stařeně (»Kdo chce příliš ninioho, nemívá inic«). Ruské: Stará láska nehasne; Dobrý neučiní, než dobře; Cikánská lež (»Chytrost nejsou žádné čary«). Sliby a chyby (»Nevděk vládne světeim a na staré zásluhy se zapomíná«); Kdo je mocnější; Rovný rovného si hledá; Pohádka jara. Pěkná obrázky.    Jarmila Skřivánkavá-Šimerková.

Aug. Vierset, Uo iperarple martyr, La question des Wendtes (Serbes de Lusace) devant ľorpinion publique, Bruxelles, 1923, 12°, str. 69, 2 mapy. Agitační knížka o Lužických Srbech, o jejich minulostí, neblahé přítomnosti i smutné budoucnosti. ^ Spisovatel všímá si taiké niárodoipisu a kultumlích přežitků i zvláštností lužických. Dojemné líčení ušlechtilého Francouze provází mistr Kuba pěknými, barevnými obrázky krojův a typů. Pražská tiskárna »Poi-litiký« zasluhuje uznání, lak sličně knihu vytiskla n vypravila.

    Jarmila Skřivánková-Šimerková.

Předchozí   Následující