Předchozí 0326 Následující
str. 323

vyrátavosťou spomínať jeho- »vyplatenie«, alebo »nevyplatenie«, tam ten zvyk pozbývá predošlého nádechu poesie a tratí sa v zi-skubažnosti. K zanikaniu stavania májov aj tá okolnosť zavdává príčinu, že veľmi mnoho mládencov a dievčat ešte pred svätodušnými slavnostmi je rozídeno po robotách v Dolných Kakú-sach, v Mošoňskej stolici a na Morave v okolí Brna.

Žižka v lidovém podání československém.

Sbírá »Český Lid«: Řada třetí*)

Žižka v severních Čechách. K. 1421 obleženo město Most husitskými vojsky pod vedením Zelivského. Neblahé vlivy a zvláště nekázeň porušily sebevědomí Husitů, bojujících statečně u Mostu, kteří se dali na ústup k Lounům a Slanému. Němci zmocnili se husitského ležení a Mostečtí hlásali pak slavně, že porazili kacířské Čechy. Dokonce na zvýšení své slávy vymyslili si a namalovali výjevy z bitvy, jež vidíme v kapli pod galerií v kostele mosteckém. Tu zobrazeni jsou Husité, jak vyhánějí jeptišky z kláštera na Zahrází (u Mostu) r. 1421. Žižka (který si léčil v Praze druhé oko, jež ztratil u Rábí), zvěděv o porážce u Mostu, táhl prý nejkratší cestou přes Louny, aby tam shromáždil rozběhlé oddíly vojska Želivského. Měl namířeno na Most. Jakmile Míšňané zvěděli, že se Žižka blíží, »neodvážili se nového boje, nýbrž dali se na ústup ze země. Vrátil

*) Pozm. red. Odpolední Národní Politika 1924. č. 101 pod stejným názvem uveřejnila ''ukázky naší sbírky s významným úvodem (z péra p. red. Fr. Sekaniny): »Zíbrtův »Český lid«, který nám ožil aas loni po dlouhém nuceném spánku válečném a opět pietně snáší a( zaznamenává vše, co souvisí s duší našeho lidu, přináší v posledním čísle (7.) několik zajímavých črt o Žižkovi. Jsou to pověsti staré i novější, jimiž si náš lid katolický i českobratrský opřádal jednu z nejslavnějších postav dějin,, tu sympaticky, tu zase nenávistně — jak to kázala »náboženská příslušnost«. Některé z nich tu zaznamenáváme.« — »České Slovo«, jež chtělo odsuzovati »Český Lid« pro uveřejňování těchto povestí (jsem vzdálen od politických stran a bojů stranických a věníujl se celý svůj život jen vědecké práci, jak každý, kdjo si mé činnosti všímá, dosvědčí), odvolalo výstrahu »Českému Lidu« ve Večerníku, 1924, č. 108: »Přesvědčili jsme se nyní, že Šormův článek je pouhým opisem »Pověsti o Žižkovi u Sedleckého kláštera.« a je zařazen v Českém lidu do veliké stati, která má za účel sebrati pokud možno veškeren materiál lidových pověstí o Žižkovi. Že takový materiál musí obsahovati věci příznivé i nepříznivé, má-li býti úplný, a že lidové pověsti nemohou býti rozhodujícím kriteriem pro posouzení charakteru našeho národního reka a jeho činů, je pro každého historika samozřejmé. Proto uveřejnění článku A. Šorma v »Ce'skem lidu« bylo zcela účelné.«    Č. Z.

*) Pozm. red. Odpolední Národní Politika 1924. č. 101 pod stejným názvem uveřejnila ''ukázky naší sbírky s významným úvodem (z péra p. red. Fr. Sekaniny): »Zíbrtův »Český lid«, který nám ožil aas loni po dlouhém nuceném spánku válečném a opět pietně snáší a( zaznamenává vše, co souvisí s duší našeho lidu, přináší v posledním čísle (7.) několik zajímavých črt o Žižkovi. Jsou to pověsti staré i novější, jimiž si náš lid katolický i českobratrský opřádal jednu z nejslavnějších postav dějin,, tu sympaticky, tu zase nenávistně — jak to kázala »náboženská příslušnost«. Některé z nich tu zaznamenáváme.« — »České Slovo«, jež chtělo odsuzovati »Český Lid« pro uveřejňování těchto povestí (jsem vzdálen od politických stran a bojů stranických a věníujl se celý svůj život jen vědecké práci, jak každý, kdjo si mé činnosti všímá, dosvědčí), odvolalo výstrahu »Českému Lidu« ve Večerníku, 1924, č. 108: »Přesvědčili jsme se nyní, že Šormův článek je pouhým opisem »Pověsti o Žižkovi u Sedleckého kláštera.« a je zařazen v Českém lidu do veliké stati, která má za účel sebrati pokud možno veškeren materiál lidových pověstí o Žižkovi. Že takový materiál musí obsahovati věci příznivé i nepříznivé, má-li býti úplný, a že lidové pověsti nemohou býti rozhodujícím kriteriem pro posouzení charakteru našeho národního reka a jeho činů, je pro každého historika samozřejmé. Proto uveřejnění článku A. Šorma v »Ce'skem lidu« bylo zcela účelné.«@AR@Č. Z.

Předchozí   Následující