Třeboňského archiváře Petra Světeckého návrhy na rozdělení panské půdy mezi selský lid a řemeslníky r. 1754.

Ataky při zakládání takovejch městeček by se muselo pozorovat, aby vždy mezi dvouma domy byla zahrada neb štěpnice pro snadnější přetržení vohně a tím by taky jedenkaždý snadno svou zahradu mohl míti při domě. Ku příkladu takto by mohly bejti domy založený v ulicích (černej flek jest dům, ostatek zahrada):

I taky na jinší spůsob by mohlo bejt staveno, jen aby vždy mezi dvouma domy pro přetržení snadší ohně prostran-nost byla, Na panství vlčickým v jednom domě několik párů podruhů jest, kteří se s prádlem živí. Ti by radostí plné byli, kdyby na panských gruntech se jim domky na panskej náklad vystavěly. Hned by byly osazený a vrchnosti by taky z nich hned ouroky a užitky šly. Snad na 1000 domků aby na tom panství bylo, za nějaký rok by mohly všechny bejt obsazený. A když by se pro len každému dalo k tomu domku pod 3 strychy pole, jistě by každej víc ročně 10 zl. úroků dal.

Velmi potřebný jsou malý, prostřední a větší i taky maličký domky. Kdo nemůže s veľkej bejt, může se ujmout menšího. Čím více měst a městeček na panství jest, které pivovaru a dvoru nemají, tím větší odbyt vrchnost má na všechno. Z té příčiny jsem s novou silnicí od Sukdola stoupil vej š do polí, poněvadž by tu z obouch stran až k lesu mohly bejti domky pro řemeslníky. A můžou své pole a zahrady hned při tom mít. Tu by mohli všelijaký řemeslníci bejt a jeden druhého by mohl živit. A pocestný by také tu chleby a masa, nejakou živnost zanechali. U Svaté Maří Magdaleny by měla bejt hospoda pro pocestný lid. Kdo nemůže ze Sukdola do Třeboně dojít, nebo z Třeboně do Sukdola, ten by tu mohl pro' svou schránku mít. Obec aby tu dvůr svedla a na to místo domků pro řemeslníky aby tu