Památky v rodinách.

Mnohá rodina iichovává tu a onu věc na památku. Milé hluboké vzpomínky polítají k předmětům těm. Viděl jsem takových památek několik v rodinách, které si váží starožitností. Někde působil moment náboženský, jinde rodinný, jinde vlastenecký. Přecházely z pokolení na pokolení, vyhrazeno jim čelné místo, časem ukryty před zvědavci, jindy vystaveny schválně, aby budily pozornost. Na některé chci tuto poukázati.

Mramorové vajíčko. V rodině váženého kupce uchovávali z minulosti cínové nádoby, starobylé šaty, klobouky. Místní ochotníci, kdykoliv něčeho potřebovali k divadlu, obrátili se na kupcovu rodinu. Ovšem musili na všechno dáti pozor a v pořádku to odvésti. Zde také měli mramorové vajíčko jako slepičí, bílé, žilkami protkané. Původ jeho byl tento: Jeden z předků rodiny byl řídícím učitelem a ředitelem kůru. Hrál na varhany také v advente, o rorátech, kdy panovala citelná zima. Časně ráno pospíchal do kostela, ale dříve si dal ohřáti do horké vody mramorové vajíčko. To osušil a schoval do kapsy. Když byla ve hře pausa, vzal teplé vajíčko do rukou a ohříval si prokřehlé prsty. A zůstalo prý vlažné až do konce mše. Rodina uschovala si vajíčko na památku po předku, když již dávno tento odpočíval na svatém poli.

Umučení v láhvi. Chudá rodina měla na stěnách několik levných barvotisků »svatých« obrazů a uprostřed visela větší láhev, uvázaná za hrdélko. Budila pozornost návštěvníků, neboť v ní bylo »umučení Páně«, totiž křížek s podstavcem, přes ten dvě kopí, dole kladivo, hřeby, trnová koruna a lebka. Tyto předměty byly větší než hrdlo a mnohého diváka napadlo, jak byly dovnitř dány. Rodina vysvětlovala, že má toto umučení od pradávna, že dřevo jest ebenové a že nějaký řezbář samouk ony věci zhotovil, do láhve po částech vpravil a v ní teprve sesadil. Možné to bylo a dalo asi hodně práce.

Zvonek nemocných. Do K. nemusil kostelník bráti zvonek, doprovázeje kněze k zaopatření některého nemocného. Tam zvonek v jedné chalupě měli a odtud přenášel se do stavení, kde právě nemocný byl. Kdo jej nesl, obalil srdce jeho papírem,