zána. »Tenhle erb byl našeho rodu,« ukazoval chałupnik na mezník v příkopu. Byly na něm nějaké hvězdy. Majitelé usedlosti dívali se na památník onen s pýchou, uchovali ho, když se děly změny v polích, mezník s hvězdami byl jim upomínkou, kam až pozemky šlechtické rodiny sahaly, dříve než z nich zbyla setina a po tvrzi nebylo památky.

V ročníku XXIV., sv. 1. Českého Lidu v Časových zprávách vybízí red. Dr. Č. Zíbrt k buditelské činnosti, aby zachována byla lidová slovenská kultura tam, kde ještě bud žije, nebo posledními jiskřičkami v lidové duši aspoň ještě doutná.. A hned nato řed. Rud. Janovský z Holešova zmiiraje se o velikonoční schůzi naší ve Veselí na Mor., kde jsme rokovali, jakým způsobem dal by se zastaviti úpadek kroje, lidového umění a lidové kultury vůbec. Již první tato schůzka ukázala, že jsme příliš po celém území Moravy rozlití, než aby se mohly pořádati častější schůzky, jichž je nutně potřebí, aby práce neusnula. Sešlo se nás tehdy tak maličko: mistr Frolka, řed. Kretz, Dr.. Kutte, Toman a podepsaný, ač pozvaných bylo mnoho. V první schůzi stanoveny zatím v obrysech hrubých hlavní úkoly: Účel: Zachovati krásnou, svéráznoii kulturu slováckého lidu. Prostředky: a) Vyhledáváním styků se slováckým lidem za účelem seznání jeho původních krojů, zvyků, obyčejů, písní, her, tanců a hudby lidové, b) Šířením znalosti svérázné kultury slovácké vůbec, c) Podporováním slováckého lidového umění., d) Pořádáním přednášek, rozprav, e) Pořádáním zájezdů po celém kraji slovenském, f) Zakládáním sbírek národopisných-a uměleckých, g) Povzbuzováním veřejnosti k pěstování a nošení národních krojů slováckých, přísným dohlížením k jejich pxi-vodnosti. h) Působením, aby krojům byl zachován jich historický ráz. Ve vesnicích, aby byl nošen kroj vždy, ve městech' čistě jen o příležitostech význačných a v místnostech slušných, i) Pořádáním sbírek pro podporu lidových umělců a umělkyň, j) Pořádáním krojových a národopisných výstavek, k) Pěstováním národních tanců slováckých, lidové slovácké hudby, slováckých písní a zvyků. 1).Styky s podobnými sdruženími.

Pod jakou formou bylo by lze dostáti všem těmto úkolům,, zatím rozhodnuto nebylo. Dali jsme si jméno volného sdružení »Slovácký svéráz«. Hybnou silou je bez odporu mistr Frolka a Dr. Rutte z Uh. Hradiště, vychovatelem byl by Fr. Kretz. Z počátku se věc přetřásala živě. Vypracovány určité návrhy