i za uši. Také přistřihování vlasťi po celé hlavě přicházelo do obyčeje, ale ponechávaly se ve předu vlasy vždy delší.

Ženám dávala úprava vlasů větší starosti. Nemohla se mnohá matka dočkati doby, kdy bude moci děvčátku vlásky splésti. Nejprve se vlasy řídkým rozpravovákem »rozpravily« a pak se teprv užilo hřebene hustého. Kdo často přihlížel tomuto zaměstnání, nevěděl mnohdy, kdo má větší trpělivost, zda dítě nebo matka. Zvláště v létě, když si děvčátka hrála v písku, popelila v prachu, nebo když měla plnou hlavu » ohniparu«, ulehčovala si často matka: »Chlupáč, chundeláč, má vlasy jeden kvač, jeden chundel, má vlasy slepený, jako by ležela ve smůle.« Děvčátko zase naříkalo, že to tahá, škrábe, kudlá, kucká.

Přes to, že i na venkově se říkalo »dlouhé vlasy — krátký rozum«, byla každá matka šťastna, když mohla svému děvčátku uplésti alespoň »zahrádku« (spletení předních vlasů ke skráním). Když později došlo k malým »culíčkům, copánkům«, byla celá blažená. Dívky s krátkým vlasem pokládány za nešťastné a proto se sháněly všemožné prostředky, které urychlují vzrůst vlasů.

Dokud byly mladé, vybízely je babičky, aby neopomenuly prostovlasé vyběhnouti na májový déšť; větším radily, aby kousaly vaľcné hovězí šlachy (žíly), nebo aby si máčely hlavu vodou, nabíranou proti proudu při svitu měsíce; také aby natíraly vlasy odvarem z opichu nebo z lopuchového kořene. Některé dívky si připravovaly pomádu z topolových pupenů a hovězího morku.

Na tíčesu si dávaly dívky vždy záležeti. Po rozpletení roz-pravovaly vlasy řídkým hřebenem, na to je česaly hustým. Vlasv z přední polovice hlavy česaly přes čelo, ze zadní k ra-memim. Když měly hlavu vyčesánu, rozhrnuly vlasy uprostřed čela ve dví, lehce je stočily a na skráních zauzlily, aby při pletení nepřekážely. Podle hustoty a délky převazovaly je zatáčkou těsně u hlavy, buď v jeden pramen u hlavy, nebo ve dva, od sebe oddělené, ve výšce uší. Z pramenů pletly jeden, dva i více copů (culíků, vrkočii). V čas pilné práce odbylo se pletení jednoduše, třemi neb pěti praménky. V neděli a ve svátek, kdy se hlava šátkem nezakrývala, bývalo viděti copy široké o 9 až i 21 praméncích. Copy z jednoho pramene svinuly se v »dudek«, ze dvou pramenů se upravila pomocí vlásenek »hornodlí« koranka. Která dívka měla dlouhé copy, otáčela si je kol celé hlavy nad čelo. Krátké copy prostě visely.

Ke zvláštním slavnostem dávaly si dívky vlasy zaplétati od jiných. V každé osadě byly starší dívky, nebo mladé ženy, které uměly vkusně upraviti vlasy. Uměly splétati nejen široké copy různým způsobem, pletly také zvláštní copánky vseli-