Neznalému hantýrky českoamerické dlužno připomenouti, že »eve-na«, či »evnů«, jak to komu napadne vysloviti, je »avenue«, třída, a sice jednalo se zde o »Blue. Island Avenue«, nazývanou chicagskými krajany také krátce jen »Blajlant«... Kára »car«, znamená jak železniční, tak i vůz u koňské pouliční dráhy, a »depot« či »dýpó« je nádraží. »Plenty«, slovo často užívané, vyjadřuje hojnost, množství... »Settlet« (osadník)... V ohradě, či jak se po ěe-

skoamericku říká, »dřevárně«..... Zaujat, »byznysem« (business),

obchodem...

Zaplatíte jenom těch pár »pejlků« piva... po desáku pejlek.., Vždyť je to skoro jako šest litrů... Jako každý »grýnhorn«, člověk nedávno do Ameriísy přibylý, »zeleňák«, počítal vše dosud na rakouské peníze...

»Vajkař« jest ěeskoamerická zkrácenina slova »Vaječníka, jak nazývali první \kr,ajané y Americe idhytře Iry či Irčany, anglicky »Irish«, což se čte »Ajrýš«, kterážto výslovnost připomínala oněm Čecháčkům beze všeho vzdělání gramatického a filologického, německý název vejce. Zvláště anglické jméno »zeleného stromu«, smaragdového Erinu, »Ireland«, pronášené i»Ajrlend«, bylo asi^ původem této nestvůry překladatelské... »Irishman«, muž ze »země vajec«, nazván tedy »Vaječníkem« a pak nepochopitelným věru kotrmelcem etymologickým »Vajkářem«....

Tam je to fúra »mony« (peněz)... Kolem radnice, či jak se v Chicago skór*) všeobecně říká, jen »kchorthauz« (court-house, soudní budova, s radnicí zde spojená)... Byl by tak nejlépe porazil, či jak se v Americe říká »bitoval« (beat) na hlavu toho »zeleňáka« (viz výše) ... Lidí bylo zde všude dost, ale povozů již méně, až na chatrné, špagáty svázané »džonky« (junks) vetešníků a rozbité expressy židovských »pedláků« (peddler), podomních prodavačů potravin... Ale vy jedete do Plzně? »Šur« (jistě, sure), přikývl Píchá .. .Vyběhla z domku Píchová, oděna pouze v ušpiněný »repr« (wrapper) ženský lehký župan podobný světlobarevné, dlouhé košili, u krku zadrhnuté, přiléhající, ale v pasu nestažené...

Podobných ukázek vybral bych ze spisů P. Albieriho na celé stránky další. Doufám však, že postačí tato ukázka, a zároveň bezděčná pobídka, aby se ujal náš některý krajan v Americe této otázky, jak Čech mluví v Americe, a přímo ze živého zdroje, nikoli z knih načerpal další doklady a v Českém Lidu je uveřejnil podle příkladu roztomilých obrázků, podávaných od prof. K. Frankla.

S velikonoční pomlázkou rozlétly se po venkově zase »pouty«, které bývávaly oblíbeným dostaveníčkem hochů a děvčat, nynějších dědečků a babiček. Bos3r chodívaly dívčiny kolik hodin cesty, botky v ruce, aby je ušetřily, s myslí nábožnou, aby hodného hocha si vymodlily. Vypravovala stařenka, když vroucně na pouti se modlila, že upozornila na sebe svého bývalého muže, kterému se zalíbila. »Namluvili jsme se a vzali, a od té