Předchozí 0383 Následující
str. 380
Bohumil Simonides.

Pluhařův zpěvník vlasteneckých písní ve Ždáru (Morava).

Mezi moravskými městy, kde již v letech 50. století 19. bylo obyvatelstvo náhodně uvědomělé, stojí na předním místě Zdar. Josef Pluhař, otec nynějšího moravského zemského hejtmana, byl z předních r buditelů žďárských. Českou písní probouzeli své druhy a družky k národnímu vědomí. Pluhařův zpěvník, psaný jeho rukou, jest majetkem nevlastního jeho bratra, 851etého ł'r. Trefuiky, měšťana ždárského, starého vlastence a poctivce, jakých na světě málo. Dosud duševně čilý, zajímá se o vše krásné a umělecké. Jako jinoch cestoval v Uhrách, Německu, naučil se maďarsky, rusky. Sbíral cenné památky (má vzácné starobylé hodiny na, 4 sloupcích, několik obrazů ze starého kláštera žďár-ského, několik kusů starého nábytku vykládaného a s řezba-mi). Když jsem onehdy dlel u něho návštěvou (je tchánem bratrovým), ukázal mi zmíněný zpěvník. Tam jsem našel několik vlasteneckých písniček, jež jasně ukazují, jaký duch vanul z písní tehdejších buditelův a vlastenců.

Na první straně jest napsáno věnování: »Ku slávě všech děvčat hezkých, jež si váží hochů českých. Joseí Pluhař.«

Několik písní jest obsahu mi-Jostného, některé vlasteneckého, dějepisného a jednia jest věnována pánům Francům (při zrušení roboty). Srv. Havlíčkovu: Šušelka nám píše. »O pánech Franceeh«: Hoj, vy páni s frakem s německým zobákem; už vašemu krobianství zvoní umíráčkem. — Sedlák není skoupý, není více hloupý, německého zajíce vám y pytli již nekoupí. — My již práva máme, vzít si jich

nedáme, vaše šejdy, ty už dobře známe. — Sedlák vždy jen dával, ručičku líbával a před vámi, vy katani, klobouk dolů dával. — Ale to víc nejde, sláva vaše přejde, až jen se váš rozum sprostý dohromady sejde. — ±iua si teď šafářem, nebo sekretářem, my se vás už nebojíme i s tým kancelářem. — Nyní vám nahání, čest vás ne-uchrání, kliďte se jen, darmo-žrouti, sediaci jsou páni.« — —

»Žižkovská«: »Žižka krmil hrůzou vrahy, mečem zrak jim čistí val, palcátem vytlo ukl % Prahy, cepem lebky drtíval. [Vzhůru Oeši, naše zbraň vraha kácej, Čecha chraň! Naše .zbraň Čecha chraň! Zhoubce vlasti v čelo raň! Hura — hura hura!] Žižka vládnul českým hromem, hradby zradou ztroskotal, strašně dbal nad selským domem, zrádcům mozkem zamotal. [Vzhůru Češi .,-..] Žižka z vozů stavěl hrady, z nich na vrahy metal smrt, kosou vrahům holil brady, kdo se vzpíral, vzal ho črt (čert). [Vzhůru Češi...] Žižka^ chabré vojsko míyal, 'české rámě, českou pěst, s námi písně svaté zpíval, zněmčelých uměl bořit měst. [Vzhůru Češi ...] Žižka kdyby za mnou hřímal, nad vrahem se zhoubně vznes, v pěstech davů dřív co dřímal, okovaných cepů les. ; Vzhůru Češi ...| Žižka drtil napřed vrahy, kolem něho český r ev — sedlák, rytíř, měšťan z Prahy, černou vrahů jpili krev. LVzhůru Češi...] Žižka, on byl jako skála, v hromů blesku stál co dub, zazvuo mu potomků chvála, v jeho; sledy, Čechu, vstup. [Vzhůru Češi...] Žižka národnost zastával, řeč a svatou svobodu, pro ně v boji, ohni stával, přispěl k blaha porodu. [Vzhů-


Předchozí   Následující