pro nás, na př. překrásné barvité výšivky, které horlivostí nejmladšího clena našeho kroužku, tenkráte filosofa Josefa Šimáka, v širokém okolí Turnova byly sebrány.

Několik z nás, zejména prof. Koula, pí Náprstková a řed. Borovský měli již před tím spojení s některými sběrateli na našem venkově (Dr. Hostaš na Klatovsku, řed. Lego na Blatsku atd.). Výstavou okruh těch spolupracovníků se rozšířil. Také Dr. Zíbrt měl tu příležitost seznámiti se tak blízko s kruhem mimopražských pracovníků, proniknutých láskou k lidovému umění a namnoze i vzácným porozuměním pro jeho zvláštnosti. Z těch utvořilo se pak základní jádro prvních, i potom stálých, zdatných přispívatelů do Českého Lidu.

Konec Jubilejní výstavy, která se shodou okolností vyvinula ve význačnou národní manifestaci, v radostnou oslavu české práce, spadal - s počátky pořádání sbírek Národního Musea v nové budově. Bezděčně vznikla v našem kroužku touha, aby netušené poklady svědků rázovité selské kultury české, které v České chalupě byly poprvé soustavně sneseny, nebyly rozptýleny, aby po nich zbyla trvalá památka. Byly tu prázdné, krásné sály, a byl tu ústav, který měl též v programu sbírání památek české minulosti. Ěekli jsme si, že v obraze projevů národní naší kultury církevní, šlechtické, měšťanské, nemá scházeti, co stav selský, jádro národa, ze sebe vytvořil. Tak vznikla »Česká selská síň« v Národním museu, ke které později, z popudu prof. Kouly, správce tohoto oddělení v Museu, byla připojena selská síň moravská, slezská a slovenská.

Také při této akci byl Dr. Zíbrt horlivě činným, přímo i nepřímo. Také nepřímo, neboť měla-li česká selská síň býti názorným pomníkem českého lidového umění, měl Český Lid, založený krátce po zavření bran Jubilejní výstavy, vydávaný nákladem F. Šimáěka v Praze, býti sběratelem výzkumův a studií, vztahujících se k pozůstatkům lidového podání, selského bytu a lidového umění v nejširším jeho rozsahu, ovšem ne již jen českého, než československého.

Také statí o České chalupě a výstavě lidového umění na Jubilejní výstavě do díla »Sto let práce«, Drem Zíbrtem a mnou napsanou, snažili jsme se zachovati budoucnu památku na ten koutek výstavní, který všem návštěvníkům byl zvláště milý.

Český Lid po krátké přestávce, válečnými poměry zaviněné, vstupuje letos (oživený zásluhou nakladatele J. Svatka v Praze) do svého 25. ročníku. V seznamu jeho spolupracovníků schází málo jmen z těch, kteří se obírali jako sběratelé, badatelé i jen . jako amatéři těmi neb oněmi stránkami domácího folklóru. Také spolupracovníky ze Slovenska dovedl Dr. Zíbrt získati a na Moravě F. Bartoše, J. Klvaůu, M. Václavka, Fr. Kretze a j., kteří