již před výstavou byli v přátelských stycích s naším Kroužkem. Zejména řed. Klvaňa ukládal tu skorém v každém, čísle obrazem i slovem části svých vzácných studií o moravském Slovácku, které po letech zcelil v objemný spis, vydaný od Národopisné společnosti.

Nezmiňuji se o úřední činnosti Dra Zíbrta v knihovně Národního Musea, dále o učitelské činnosti jeho na universitě. Píši jen o tom, co z osobních styků našich mi v paměti utkvělo. A tu bych v tomto stručném lístku vzpomínek na společné snažení chtěla ještě jedno zvláště vytknouti. Dr. Zíbrt neobíral se naším folklórem jen jako theoretik, nevyhýbal se přímým, přátelským stykům s těmi, kdož o zachování starých zvyků, krojů a uměleckých projevů lidových se tím neb oním způsobem pokoušeli. To byla ostatně také tradice našeho Kroužku.'

Jsem si toho dobře vědoma, že se ve snaze po zachování staré selské tradice u nás zavádělo dosti nevkusností a provedla se na vrub ostatních pracovníků vážných při nejlepším úmyslu leckterá nejapnost. Ale je pro naše poměry charakteristické, že značná část veřejného mínění právě tyto nejapnosti a nevkus-nosti připisovala ochotně na účet celého snažení, kdežto horší triviálnosti a hříchy proti zdravému vkusu, k nám donesené módou z ciziny, prošly bez odsudku. A předce si toho všichni dobří čeští lidé jsou vědomi, když chceme před cizinou vystoupiti s něčím nápadně naším a svým, že sáhneme vždy zase k lidovému umění a naší staré zdravé selské tradici. Mrzí-li nás často nějaká ta nejapnost, provedená na účet »svérázu«, vzpomeneme si třeba jen na onen nezapomenutelný obrázek, který při příjezdu vítěze, presidenta naší mladé republiky tvořila rampa Národního musea, která děvčaty a ženami v krojích byla proměněna jakoby v pestrý záhon květů, nad nimiž se třepotal roj bělásků, šátečků na pozdrav vlajících, abychom si uvědomili, kolik prvků malebného účinku a radostné krásy nám poskytuje naše lidové umění, když ho jen dovedeme náležitě uplatniti.

Dru Zíbrtovi nebylo naše lidové umění a ostatní projevy selské kultury jen předmětem zkostnatělých, přeučených traktátů a chladné, škatulkové, vědecké analysy,*) přilnul k předmětu svých badání celým srdcem. Myslím, že se nemýlím, když se domnívám, že Český Lid, v němž též sám uložil četné cenné studie odborné, byl mu a jest podnes ze všech.četných publikací jeho nejmilejším a nejdražším.