to jen vedlejší výdělek, obyčejně při polním hospodářství. Větrné mlýny se udržují rua pokročilé Hané z několika důvodů. Vy-užitkovávaná hybná síla větru nestojí nic. Vnitřní zařízení mlýna je sice jednoduché, ale při tom důmyslné a zpracováno solidně z nejlepšího dubového dřeva. Tož nevyžaduje nákladných a častých oprav. Na obsluhu mlýna stačí jeden člověk. Z těchto dů-

»Kozlík« u mlýna v Břestiu. — (Foto: Florian Zapletal.)

vodu bývá také poplatek za mletí menší, než ve mlýnech vodních a parních. Práce mají větrné mlýny na Hané celkem dost. Pro občasné semílání menších partií obilí je »větřák« bez soutěže. Ovšem nevyplatilo by se dnes zařizovati úplně nový mlýn. Vymřeli dovední tesaři, kteří byli specialisty ve stavbě takových mlýnů. Také stavební materiál (jadrné a silné dubové dřevo ve velikém množství) je dnes drahý. Nestavějí-1 i na Hané nových »vetřáků«, udržují aspoň staré, třebas jich pořád z různých příčin ubývá. Jeden shoří, druhý Berná mletí, třetí stojí opuštěn, poněvadž starý mlynář zemřel, a nového už tato práce nezajímá a netěší.

Přes to zachovala se na Hané ještě slušná řada takových malebných mlýnů. Jsou dvojího typu. Jedny jsou celé ze dřeva, jak je patrno z vyobrazení bývalého »větřáku« řikovského na Přerovsku a z dosud zachovaného »větráku* břestského na Kro-měřížsku. Druhé mají základní, do vrchu se zužující kulaté stěny