z tvrdého staviva, jak je tomu na př. na Svatém Kopečku u Olomouce. Mají-li se natočit proti větru křídla, točí se u dřevěného mlýna celá budova, u zděného pouze vrch, kuželová střecha s křídly. Na obrázku břestského dřevěného mlýna je vidět zařízení na otáčení celé budovy. Do »větřáku« je zapuštěno »oje«,

»Větřák« na Svatém Kopečku. — (Foto: Vojta Malaska.)

dlouhý trám, vyčnívající na venek. Tímto »ojem« se natáčí mlýn kolem hlavního kolmého sloupu uvnitř, na němž spočívá vlastně celá stavba. Děje se tak buď silou tažného dobytka (krávy, koně), nebo pomocí tak zvaného »kozlíka«. Kolem »větřáku« jsou naraženy do země dřevěné kůly, za které se zachytí »kozlík«, skládající se z otáčivého kolmého sloupku a z dlouhé pohyblivé vodorovné páky. Za konec »oje« se uváže provaz, řetěz nebo1 drátěné lano, které se silou otáčené páky navíjí na kolmý sloupek »kozlíku«, a tím se pohybuje celá budova. V břestském »větřáku« bývá někdy na mletí až 200 »měchů« (pytlů) obilí, a přece jeden člověk natočí celý mlýn.

U mlýna, jehož základní kostra je zděná, otáčí se pouze kuželová stříška s křídly a to na nízkých kovových kolečkách, bě-