askazki, Moskva, 1858; Sacharov, Skazani ja nisk. národa; P. Kuliš, Zapiski o Južnoj Kusi, Petrohrad, 1857; Valjavec. Národne pri-povjedke, Varaždin, 1858; Děduškiny progulki, Moskva, 1819; Ba-liński, Powieści ludu, Varšava, 1842; WóAcicki, Klechdy, starożytne podania i powieści ludu Polskiego, Varšava, 1837; Děrev. zabav, staruška, Moskva, 1842; Podunavka, 1848; Slovenia, 1848; Gliňski, Bajarz polski, Vilmo, 1853; Hülovackij, Věnok, Vídeň, 1847; Jukić, Bosanskij prijatelj I. atdí.

Zajímavý jest původ tří bájí o původu světa a člověka:

2. Erben: v tištěné knize: »Stvoření světa, dle domnění ruských raskolníkův«. K tomu dole poznámka,: »Raskolníkové, t. j. odště-penci, jinak také Starověrci řečení, jsou sekta náboženská, velmi rozšířená, v Ruších, která lpíc urputně na starém, mnohá^ podání z časů pradávných, ano i pohanských zachovala a potud ještě svou prostotou a nezkažeností mravů jiné předčí. Mezi novotami časů našich nenávidí hlavně tabáku, jehož užívání pokládají za těžký hřích.« V koupeném rukopise 2. list není. Viz dále č. 6.

Erben v knize: »Bůh a, čert, z Malé Rusi«. Po straně rukopisu Erbenova poznámka: Maloruská, rkpis. Na konci rukopisu pramen od Erbena zkráceně uvedený (J. W. Wolf, Zeitschrift für deutsehe Mythologie und Sittenkunde, I., Göttingen, 1853, 178.) přetržen. Erben čerpal tu poidile zimíněného odkazu z článku: R. O. ^Waldburg, Beiträge aus der Bukowina, I. Gott und der Teufel (překlad doslovný). V knize »Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských«, 1865, zařadil Erben tuto pověst mezi »Maloruské z Haliče« v překlade maíloruském od P. A. Lavrovského.

6. Erben v knize: »Stvoření člověka, dle ústního vypravování raskohiíků z okolí Pleskovského«. Po straně v rukopise přetržen název pramene: Manhardt, Zeitschrift f. d. Myth. IV. (1856), 158. Přeloženo doslova z Manhardtova jmenovaného časopisu z článku C. Russwurma, Aberglauibe in Russland, na základě známé sbírky od Sacharova, jehož v podnázvu spisovatel německého článku uvádí: »Sacharov, Erzählungen des russ. Volks über das häusliche Leben seiner Vorfahren, Petersburg, 1837. Na konci vysvětlení Russwurmovo: Mündliche Mitheilungen von Raskolniks aus der Gegend von Plesko_w«. Tato poznámka týká se též 2. pověsti, nahoře uvedené, jež jest přeložena, rovněž doslova z téhož článku Russwurmova v Manhardtově časopise, na str. 157, s nadpisem: »Schöpfung der Welt nach der Meinung der Raskolniks«.

Uvedené vysvětlení Erbenovo o raskolnících ruských přeloženo jest libovolně z Russwurmovy poznámky nai str. 187: »Die Raskolniks (abgetrennten), oder Starowerzen (altgläubiger) bilden eine zahlreiche Secte, welche sich durch einfache Gebräuche und Sittenreinheit ausgezeichnet. Sie verabscheuen den Gebrauch des Tabaks, den sie das Gottmissfällig© Kraut nennen». Hat jemand in ihrem Zimmer geraucht, so wird dasselbe drei Tage lang gewaschen, mit Weihrauch geräuchert, zuweilen auch die von dem Raucher berührten Gefässe zerschlagen. Von der Schöpfung erzählen sie:...«. Erben vypustil z Russwurmovy zprávy o štítění se tabáku mezi raskolníky pokračování: Když někdo kouří tabák ve světnici, po tři dni ji čistí, myjí, vykuřují kadidlem; někdy také nádobí, jehož se kuřák dotekl, rozbijí.

Těmito poznámkami, jimiž ovšem nijak netroufám si ubírati zásluh ušlechtilé snaze Erbenově, seznámiti v populární sbírce