str. 43
výrazem je také národní umění; a za pružinu životního snažení nepředstavují se mu staré ideály pravdy a krásy, nýbrž hmotné zájmy; a za cíl života ukazuje se mu: získání a užívání hmotného blahobytu a moci. Zajisté: toho třeba lidu napřed. Neboť všechno lidské tvoření jest odkázáno na hmotné prostředky.' Ale prostředky nesmějí býti samy účelem. Účelem musí býti. život podle pravdy a krásy mravní, povznesení i těch nejponíženějších ...« Č. Zíbrt.
Sjezd národopisných pracovníků československých byl zakončen v sobotu 7. června návštěvou národopisného oddělení Národního musea. Účast byla četná a duch přátelské družnosti, oživující porady, projevil se i v některých usneseních. Za nejcennější výsledek pokládáme ustanovení, aby se sjezdy národopisných pracovníků konaly každoročně. Příští sjezd bude v Brně. Důležité jsou také resoluce žádající, aby v zákoně na ochranu památek bylo pamatováno také na památky národopisné, hlavně na rázovité stavby lidové, dále resoluce o reorga-nisaci soupisu národopisného (návrh prof. Oho tka), návrh na reorganisaci Národopisné společnosti československé (resoluce J. F. Svobody), návrh na založení archivu lidové prosy i na soupis sbírek lidových písní, uložených v krajinských museích (univ. prof. Dr. Jiří Horák). Také důležitá otázka »Národopis ve škole« vzbudila zájem. Referáty, které přednesli univ. prof. Č. Zíbrt (o 25 ročnících Českého Lidu), univ. prof. V. Tille (o sbírání pohádek), profesor Filip (o sbírání lidových přežitků), přinesly nové podněty a ukázaly, jak by měla postupovati soustavná, účelná činnost sběratelská. Důležitý návrh na reorganisaci soustavné práce o slovenských výšivkách přednesl Dr. V. Pražák z Bratislavy.
»Sedlišfané« v Hradci Král. a v Praze. Slezské národopisné sdružení pro Těšínsko »Sedlišťané« podniklo první svůj zájezd do Králové Hradce a do Prahy, aby ukázalo, jak tvořil lid českého Těšínská a jakou svou vlastní národní kulturu před Těšínem a pod Bezkydy si vytvořil. Vůdce výpravy Sedlišťanů, dnes v Praze populární, sympatický, nadšený vůdce a náš vážený spolupracovník Józa Vochala, bodrý syn našeho slezského venkova, prohlásil několikrát během výpravy v Praze i v Král, Hradci, že Těšínsko nerado již dnes slyší výčitky a nářky o nemohoucnosti Těšínská atd., tím méně o 70.000 hrobech a pod. Dnes je Těšínsko ve svobodném státu, tedy žádné nářky a fňukání, ale práci poctivou, nezištnou, jen práci. Ze Sedlišť a Těšínská vůbec přijíždí po prvé výprava, která přináší ukázku, co slezský člověk tvořil, co vytvořil, svou národní kulturu. A tato-kultura lidu na Těšínsku je stejně kulturou českou, českosloven-
