ložené magj.iiesiněgj bez předesslého policeynjho dowolenj a to genom na tom wýslowně k tomu ustanoweném mjstě postawené a každým razem na wečjr každého dne odnesené býti.

32. W>wěssowánj prádla z oken, rozkládáni peřin přede dweřmi a na weřegných mj stech nenj dowoleno.

33. Žáden nesmj se swau fůrau aneb na koni od obyěegné wo-zowé cesty uchýlit, aneb na chod jk, propěssj ustanowený, překrotit (překročit).

34. Dřewo, desky a ginau takowau zásobu mohau stoláři, aneb koláři gen w gednotliwých přjpadkách s obzwlástnjm dowolenjm policie při stěně domowé položiti, zatjni cesty a chodnjky nemagj tjm býti zastawené. a s wrchuzmjněné wěcimagj býti tak postawené, aby žádného mimogdaucjho spadnutjm aneb skaulnutjm (něm. Her-abrollen) neporanily.

35. Při přiwáženj dřewa aneb gine zásoby k nowému stawenj neb oprawowánj, před skládánjm musj neyprw policeynjmu auřadu oznámeno býti, aby on wyssetřil, gestii mjsto se k složenj hodj, čili nic. Proti tomu gednagjcj z nepořádku budau trestáni, a mjsto musegj hned wyprazdpiti, což kdyby sami nechtěli, na gegich autraty se stane.

36. Na cestě genom tam se může drwo sstjpati, kde žádného dworka nenj, přitom se nemá přechod zastawowati aneb obtěžowrati. Kde se ale dworek nacházj, má přiwezené drwo do něho býti uloženo a nesmj na delssj čas cestu zaužiti

37. Fůry s obil j m a s giným nákladem nemagj zastawowánjm se za sebau přicházegjcj wozy zdržowati, nýbrž musegj bezprodleně na místo určené geťi. We dnech trhowých řjdj pořádné gezděnj apo-stawowánj fůr trhowých na weřegném mjstě zdegssj ssandara aneb městsstj policeynj sluhové, dle kterých se má každý bez wýminky řjditi, a toto ustanowenj bude wůkolnjtn obywatelům naš trh na-wsstěwugjcjm od času k času slussným spůsobem oznamowáno.

38. Prázdné wozy magj se obtěženým umýkat. Každá fůra má na protiw přicházegjcj na půl kolegę k prawé ruce, a ne klewégak až posawad we wůkoli w obyčegi gest, se umknauti. Co se počty týče, zůstáwá při posavadnjeh zákonnjch a wsseobecně známých ustanowenj ch.

39. Žáden nesmj po ulici aneb na náměstj rychlegj gak krátkým kluskem s wozem neb na koni geti; při obracowánj do pobočnj ulice, aneb kde lidé gsau husto sebráni, má se genom wolnym krokem gezditi.

40. We woze neb na koni gezdjcj magj pěssjm gich potkáwagjcjm wolati, aby se wyhuuli a tak diauho zůstat státi, ažby onino se uniknuli.

41. Koně při saněch zapřáhnute magj wždy zwonkami býti opatřené.

42. Žádná fůra koňmi zapřáhnutá nesmj na cestě bez dohljdky zanechaná býti, a muselliby se wozka od n j kdy wzdáliti, má na swém mjstě někoho zůstawiti aneb w nedostatku toho koně od strany ogowé odpřáhnuti a uwázati. Od nespokogných hryzlawých a ko plawých konj v žádné přjpadnosti nesmj se wozka odstraniti; též musj on za každau od nich učiněnau sskodu státi.

43. Žádné koně nemagj býti na m j stách uwázané aneb woděné> kdeby, gak na př. na chodnjku u domjch přechod zastawowaly aneb mimogdaucjm nebezpečné mohly býti. Koně, které býwagj wedené, magj wždy krátko na ruce býti držené.