str. 58
Jan Zbořil:
Povahopis hanácké selky ze 2. polovice 19. století*).
Se 2 obrázky. @PP@I.
I.
Roku 1903 dne 12. srpna byl jsem na návštěvě v Býstročicích u přítele Ladislava Andrýsa, učitele, který tehdy tam dlel na prázdninách u rodičů. Přišel tam se mnou i učitel František Ko-
Tetička Barbora Andrýsová z Býstročic. Kreslil Jan Zbořil.
pecký. Bylo to dopoledne, seděli jsme v kuchyni. Matička Barbora Andrýsová (rozená r. 1834), hovořina, velmi čile se u plotny otáčela v šátku, po hlanácku »na uši« zavázaném a v kordulce. Vyslovil jsem podivení nad tím, že snad jediná v celém olomouckém kraji dosud je sivému kiroji věrná, odpověděla: »Povídám, řko, jož b odo s tém šátkem na podivanó. Jela sem toť nedávno na svaté Hostén
*) Psáno v nářečí hlanácikém, jakým se mluví v Býstročicíeh u Olomouce, v měmž se nepředirážejí hlásky vah, jako v nářečí lešanském.
|
