v aahradě, přítel Ladislav -a ještě několik studentů z příbuzenstva jeho. Měli s sebou housle. Kdosi praví: »Zahréte nám neoo!« »Ja, dež nemáime mat.« Tetička Aindrýska chodí po zatoadě, obírajíc hoiusenky se sÉroanju;, piraví: »D[eiž nemálte not, běžíte se podívat do

Už málokde slaví se tato dívčí záibava,! Len přestali pěstovati, konopioe čili opstaderny zia vsí ipiustnou, nebo již nezbořili.

Legenda vypravuje, že jednom přišel Pán Ježíš se sv. Petrem do vsi, šli do statku prosit. První hospodyně odbyla je tvrdě, že nemá idy, že imisí na pole plíti len; druhá ještě tvrději, že jde okopávat konopí. »Budu se s nimi meškat pro kousek chleba, ne? A má!te-li žízeň, napité se z poto:ka!« »Ženy tvrdého srdce, od této chvíle budete míti se lnein a konopím dvakráte tolik práce!« řekl Pán Ježíš. Od těch čas prý jest opravdu s komoipíin a se lnmi veliká práce. Napřed gie lem vytrhá, suší, máčí a znova suiší, mědluje, wchruje, přede a teprve z přadetn plátmo tká. A všude pazdeří. koudele a na vše se chytá, tak že čistotná hospodyně meohce tu práci konati doma a ,proto je zia vsí postavena obecní chaloupka, konopiee čili pazderna. V té jest veliká pec, aby otýpčičky lnu na bidlech dohře proschly. Pak se" mědluje čili tře.