S@62

Když se len tře a jednoho statku, suší se již z druhého a tak skoro celý .podzimek, až se vystřídají všichni. Z každého statku pracuje dcera nebo mlaďštaka a někdy obě, mají-li svého moc, aby se neřeklo, že spoléhají n;a cizí ruce. Kdo má právě len v pazderně, ten má všecky na stravu, u něho také přespí, aby se do všech stavení nenaneslo pazdeří. Báno, někdy již po 3. hodině, vstávají, na-sin:'idiají se a do .práce! Zpěvu bylo při práci, až se ozývala stráň i les a sko,ro samé náirodní.

V© vsi lidé spějí, v konoipici zpěv a smích; časem rozkašle se mnjohá, jak ji dusí kouř, neboť je tuze dýmu ze schnoucího lnu; z okýnek bez rámu a skla se také valí a přece je děvčatům veselo; snad proto, že nikdo jim nesmí poroučet, zvláště ne hospodyně. Ghasníci smějí podvečer ipřijít, ale musí poslouchati jako hodiny, nebo se domů klidit.

Kdo z mužských jde mimo., tať se' těší. Najednou děvčata se vyhrnou, každá plno pazdeří v rukou a poházejí jej a rukama zvoeh-lují, dokud se nebožák nevykoupí. Peníze jedna, uschová, však jich budou hodně potřeiboY,at na konopickou!

Pamatuji se jako hoch, když dívky z Předlníoh Ptákovie slavily ikon opičkou. Nastrojené většinou v krojích, jezdily na žeíbři-novém voze, zpívaly a výskaly, dávaly známým připíti sladkou rosolku (některá má jen vodu, aby poškádlila) a jeli pro » ženicha «. Ta nejkurážnější nosí máječek, maličký lesní stromek a s,amé stiuižky ia cukroví. Celé odpoledne sním skáče a tančí," k němu mluví a samý vtip jest její řeč, Za ženicha jest přestrojená dívka. Muzika je doprováz'1 a vesele vyhrává. Jedou ke konopici, kdie sedí »nevěsta« a přede na kolova*atě. Jedna dívka je za starosvatia čili družbu a vychvaluje jí ženicha; nevěsta dělá drahoty, nechce jíti za muže, neboť prý není hodný a kdesi cosi, až konečně starosvat ji přemluví, že svolí. Pak jeli do hospody na Podsrp a poiroučejí; peněz rn.ají dost, vždyť skládaly pilně. Toť se ví, že lidí je plno. Muzika spustí do kola a první tančí dívka s májeěkem, drží se prostřed, ostatní dívky jedna s druhou okolo. Ženich s nevěstou arciť také tančí.

Když se dosti pobiaiví a tance mezi -sebou navolí (také aby mládence vytrestaly, že někdy málo vyvádějí a proto laskominy jim dělají), vybírají si je k tanci. Ghasníci smějí státi jen u dveří a kolem stěn jako jindy dívky. Po tanci dívky dávají připíti svým tanečníkům nebo je častují perníkem od báby před hospodou. Babky mezi dveřmi a okny mají oči všude a bystře pozorují, kolikrát jde dívka ipro jednoho mladíka — ta ho asi návidi!

Tanec trvá už hezky dlouho, když si dívky řeknou a postaví se dokola před hudebníky. Zazpívají a která drží máječak, hodí jim jej, aby si otirthali cukroví p>ro děti. Nia to jim zaíhrají dlo kola a dívky tančí opět jedna s dirtulhxm, ,a když se toho navolí (teď je to brzo), poděkují mládencům, že je poctili návštěvou.

Od té chvíle děvčata vzdala se svých práv a teď sama čekají u dveří a kolem stěn, až je chasiník vezme do kola. Však má mnohý hodně nahrazovati; třeba několik dívek o něho stojí, pořád ho braly k tainci a dávaly mu připít. Jiný se skoro neotočil; snad tančí jako sochor v pytli nebo je tuze chudý. Teď ze vzdoru nebo lítosti buď opět netančí, anebo dodá si kuráže a bere je napořád, ať mají zlost, že je vyvádí!... Škoda těch starých zvyků a zábav!------