To je šuškání a radění na 3 neděle napřed! Dívky se scházejí a učí jpísničkám. Konečně je zvolema nevěsta-konoxiička, ohasníci zvolí ženicha-konopku čili kono\pičáka; ustanoví se neděle, kdy se bude komopiciká slavit.

Tu neděli bnied po obědě sejdou se dívky ve stavení, kde .jest připravena kytioe z kvítí a obilních klasů, neb Qpientleny stromeček lesní. Chiasiníci jdou dio stavení, kde zatím vzdychá ženich a někteří do hostince, je-li všecko .připiraiveno; nebo aby viděli, jak si budou, dívky počínati v hostinci .a některý se chystá pokoušeti je.

'Několik dívek jde pro muzikanty, kteří _Si6 scházejí v hospodě. Když vejdou, dá si každá nalít piva a zpívají: Co my jsme se nachodily, co my jsme se našly, ňež my jsme vás. vy muziky, nežli jsme vás našly. Našly jsme vás. našly za širokým stolem; aj, vy páni muzikanti, vyprovoďte nás ven! Vyprovoďte nás ven s tou svojí muzikou, abyste nám oslavili naši konOiPlckou!

Obrátí se p,ak na ehasníky a zpívají: Vy páni mládenci, žádáme vás, půjč'e nám muziku na krátký čas. Na krátký čas, na ohvilčiěku, než my si přivedeni konopičku! Když chasníci svolí, děvčata zpívají dál: Páni muzikanti, pojďte vy s námi, vyrostla pivoňka ma naší stráni: Na té pivoňce jsou zlaté zvonce, ty nám budou zvonit přes Sedlíkouce! Nebo: Alou marš, již je čas,, my musíme jíti, pivečko je nalito, budeme je píti.

Některá z.avýskne, pak seřadí, se po dvou a doprovázeny muzikou vracejí se db statku pro kytici nebo máječek. Dají domácím, hospodáři a hospodyni připít a zpívají: Panímámo Miků, děkujeme vám, že jste nás (přijala do domu k vám. Do domu k vám, do sed-nice, my vám děkujeme z plna srdce. Na tom Míkouc dvoře pěkná rovina, vychoyali dceru, jak malina. Jako malina, jako obrázek, musíš tam, Jeníčku, častě je díoeháaet! Druhá však varuje: Na tom Míkouc dvoře jsou tam dvě latě, nechoď tam, Jeníčku, spadly by na tě! Já bych tam nešel, kdybych nemusel, vzkáaala Mařenka, abych tam přišel! Konečně požádají hospodyni o kytici: Panímámo Míkoue, půjčte nám klíčky, my si otevřeme dva pokojíčky. Dva pokojíčky, jednu světničku, bychom si vynesly naši kytičku! Vezmou si kytici a zpívají: Jak je ta kytička pěkně zelená, zalíval ji můj milý z noci do rárua. Z moci do rámai, do dne' bílého, až přišla matička s holí na něho-. Jen vy si, matičko, tu hůl schovejte, a na svého synka pozor si mějte! Ať k mém už nechodí, ať se netoulá, ať za mnou nechodí jako obejda! My máme pugýtek přizelenalý, jsou na něm růžičky přičervenalý; kdo je chce míti, ať je natrhá., hřejte nám, muziky, pěkně do kola!

Hudba srpustí pochod a jdou pro ženicha. Na dvoře statku, odkud je ženich, zipíviaji: Aj, vy páni muzikanti, pěkně vítáme my vás! Náš konopka se nám žení, zahrajte mu pěkný marš! Zahrajte mu pěknou píseň, nebo něco nahoru (tuš, intrády), on má z toho velkou radost, že inemusí na vojmu.*) Bere sobě mladou ženu^ona se mu nelíbí, že je celá koloz,ubá a n,a oko nevidí! »A lidi, to ji© pěkná i:evěsta!« vykřikne některý chasník. »Prot© on se ženich neozývá!