výroční trhy trvaly obyčejně týden, ale byly trhy v Praze i na venkově, které konány i po čtrnácte dní. Z. Winter píše dále: Trh týdenní začínal se v městě tím, že vystavěno nějaké ouřední znamení Obyčejně -to byl vích na tyči, v Lounech prapo>ree; v Brodě Vyšším dřevěnou rukus mečem vytyčovali aia pranéř na znamení »řrejma;rkíu«, či -svobodného trhu a zároveň na paměť toho, že má býti v trhu pokoj zachován. Po jarmárce byl frejunk ještě za některý den, někde i. týden trval, kdy mohli cizí prodavači zboží neprodané ještě vyloženo míti, neboť čeho v té době neprodal, musil pak z města vyvézti, neboť nastala opět všecka omezení řemeslnického díla i obchodu.

Tento výklad vysvětlí, proč ve Vlachově Březí vystrčí na týden před dnem výročního trhu na radnici ruku s mečem, která trvá tam ještě celý týden, tedy celých čtrnácte dní, zatknuta. (Ruka jest dřevěná, rukáv barvy modré s červeným vyložením.)

V pergamenovém majestáte z r, 1538, dosud v radničním archivu chovaném, udělen byl novému městečku znak, erb, »šerý kozel vzhůru spjetý«, jehož vyobrazení malířským »kumštem« i do textu majestátu vloženo, jakéž podobné i na plechu namaloviané nad vchodem do radnice zavěšeno vedle symbolické ruky s mečena.

Když jsem pracoval o filmu »S;nímky z Republiky Československé*, bylo mojí snahou vyjádřiti v hlavním jeho titulu lidovým uměním, ornamentem, ze kterých zemí se naše Republika skládá.

Hlavní titul filmu rozvrhl jsem následovně: Ve středu spodní základny umístil jsem známou bohatou slováckou, růžici, která společně s přilehlými jednoduchými ornamenty znázorňuje lidový ornament moravský a slezský. Do obon rohů spodní szákladny položil jsem blatský ornament jihočeský, který svými výběžky (horizontálními) zasahuje jednak do slovácké růžice a výběžkem druhým (vertikálním), do bohatého locoamentu slovenského,, umístěného do rohů základny horní, do jejíhož středu umístil jsem jednoduchý ornament slovenský, který spojuje oba výběžky bohatého oirna-mentu slovenského v celek, jehož uspořádání vyvažuje seskupení ornamentů základny spodní." Jednotlivé ornamenty nejsioiu uměle stylisováiny, nýbrž okreslil jsem je poiuze v jejich původní formě, v jaké nalezl jsem je na výtvo-rech lidového umění a položil prostě vedle sebe.

Možnost upotřebení lidového ornamentu ve filmu je velmi značná. Ve filmových šmincích různých krajů, možno diobře šířiti znalost našeho lidového ornamentálního umění tak, že příslušným ornamentem, zachovaným pokud miožno v jeho původní formě, ozdobí se hlavní titulek celého snímku.

Naše interieury filmové! Až na čestné výjimky všechny skoro dosud vyrobené filmy jsou po stránce interieurové architektury kopiemi studených, tvrdých interieurů cizích, hlavně německých, které nevystihují hřejivého tepla domácího, našeho, domova. Výstavy československého lidového umění v cizině pořádlané docílily velmi