značného úspěchu a výrobky lidového uměleckého .průmyslu československého hojně -se prodávaly,: místní časopisy větiíovály. umění našeho lidu celé sloupce .e- náš film, aspoň architektonická stránka jeho interieurů, která by mohla využíti mnoho z lidového umění ve isvůj i nánodjií iprosípěch, opičí se po cizině.

V Není potřebí mnoho, stačí mnohdy původní pebo napodobená nádoba, džbán cechovní, o-zdobemý miativy lidového umění, šátek slovácký, blatská plena a drobnosti vhodně umístěné, aby celé zařízení domácnasti dýchalo naším vzducheni. I v malbě nástěnné možná docíliti nádherných zjevů použitím prvků lidového umění ornamentálního. Ovšem, vyškytá se zde nutnost stylistické jich úpravy a uměleckého vkusu režisérova.

Československému filmu chybí mnoho původnosti, zejména po stránce úpravy celkové. Jedině působivou původností může docíliti českiaslovenský film úspěchu za hranicemi. Vhodiné využití prvků lidového umění a studia lidového života jest jednou z důležitých složek, které mohou filmu našemu k původnosti v cizině dopomoci.*)

Nadělaný. Označení důkladnosti, jadrnosti a to u lidí i u věcí. Složitého, jadrného člověka označovala stařenka udělajiým,^ nadělaným. »To dítě je vám nadělané jako ouborek.« »To je pěkný člověk, jako. řepa (zdravý) takový nadělaný.« I o látce hustě setkané říká se, že jest nadělaná. Není to spílájní, nadávka.

Pernice, hliněná, dobře vypálená, bezuchá nádoba, velikosti většího kastrolu (iDOnekud vyšší než kastrol), zevně hladká ýdik obyčejná nádoba, uvnitř pak značně drsná, slouží ke tření máku namistě mlýnka neb hmoždíře. Ku tření užívá se dřevěné neb hliněné paličky.

Jako pěkně zrostlý člověk jmenován nadělaný, naopak zakrnělý, nízký člověk slově zakřiknutý. Titul ten spojen vždy s ú-šťěpkem. »Je jako zakřiknutý!* I o lidech sklíčených, nesmělých, sfiydlavých, užívá se označení, že jisou jako zakřiklí.

Bledolícím lidem říkali syroví, nebo přímo syrovátka. »Dyť je jako syrovátka.« . . .. .

Roztiňťanýv roahýčkaný, rozmazlený, rozmazaný. Eozcabený, rozeřvaný, ťozbrečený. Cabiti, brečeti: »Oo pořade, ty pískle, eabíšik Maitka se osQpá na brečící dítě: »Ta se něco maioaJbí, jako věčné icabidlo.«

Člověk pružný, svižný jest jako na obrdlíku. Neslyšela jsem slova tato užívati ve smyslu pohoršlivém.

Stumflík, ve smyslu skrček, nedorůstek, parkůsek, člověk zakrnělý na těle.