Předchozí 0094 Následující
str. 91

Hopsá, chaso, vstávejte, na nohy se chápejte, zle jest, vychází kdesi oheň! Nestrachuj sa, bačo náš, šak nehoří salaš náš! Příliš se nelekejte, obušky pochytejte. Vyběhneme z košáru, pohlédneme na žáru, odkud vychází jasnost veliká. Až my to vyšetříme, teprv sobě popílíme. Já sám vyjdu na kopec, podívám se, kde to přec! A gloria, glQria, ěúvajte, anděl volá, spravujte se, rychujte se. Vyběhneme za hlasem, třebas je nočním časem, šak se přeca dovíme, co bude, uvidíme! Jurko, vezmi lahvici, do ní dobré žinčici, sladké smetany do ní přilej. K tomu hodný pagáč máš, jistě ho přřimeš od nás, jistě se mxi zavděčíš, až potom mně uvěříš! Vlků se bát nebudem, směle k salašu půjdem. Náš dobrý pastýříčku, ty jsi naše spasení a my tvoje stvoření. Máme s tebou bydlení, až po naše skonání.

Věnec koled českých.

Ze sbírky »Čteského Lidu«.

Koleda, koleda, Misku! Dejte po oříšku! Nedáte-li po oříšku, provrtám vám dírku dó kožíšku! Jdeme k vám na koledu, nedáte-li koledu, přijedu do komůrky háčkem, pro koláčky s máčkem! — Nade dvorem, pode dvorem krásná hvězda vychází, naroldil se Syn Boží. Narodil se ; při velké chudobě, a měl jenom dva andílky při sobě. Zpívejte mu andílkové, vesele, tak jako žáčkové ve škole. Andílkové mu zpívali, a se s ním do( nebe dostali. Spíš, ty hospodáři, či nespíš? že ty naše koledníčky neslyšíš! Vstaň a probuď svou hospodyni, co nám ráčí uděliti, ať nám toho nezeli!    V. Vaněk: Koledy z Boleslavská.

Malé děťátko, krásné robátko, ovinuté pleněičkarni, spí v chlévku za jesličkami, opovržený, zimou sklíčený. Za ním matička, jako perlička, že mu pomoci nemůže, peřinky dát nemůže, že je chudičká, pláče matička. — Až bude větší, budem štědřejší, darujem mu kožíšek, by se netřás' Ježíšek opovržený, ztimou sklíčený. — Švec mu dá botky, krejčí kalhotky, vestičku dá barvy temné, punčošky z. bavlnky jemmé, a na hlavičku s třapečkem čepičku. — Pekař v dá roháč, pekařka koláč, měkké rohlíčky spařeny, to darujem Ježíškovi, na bílý krček pěkný krajzlíček. — Spi Ježíšku s Pánem Bohem, až na věky věkův amen — Ježíšku milý, krásný spanilý.

Paní mano hezká, je-li ůáká houska, ať je tvrdá, nebo měkká, jak ona se schrwstá. Za dveřma stojím, Boha se bojím, pes na mne vrčí, kapsa se krčí, že mi panímáma do ní něco vstrčí.    Amalie Kožnúnová, Koledy ze Zíchoyce n. Blanicí.

Mezi hovádkama leží, vítr fouká ode dveří, dítě maličký, křehnou nožičky, nemá žádné poduštiěky. — Pastýřové neste dary, co máte, velcí, malí, Kubo jehňátko, pro pacholátko, potěš nebeské ^děťátko. — Jirko, vezmeš pecen chleba, bude ho tam také třebaL dříví, Tomášku, smetany flašku, nes nebeskému panáčku. 7- Děvčátka též , dary nesou, zimou se ubohý třesou, Anka peřinku, Miluška plínku, Evička dobrou polívku. — Mariánko, povijánek, Apolenfa*, mlíka džbánek, Bětko, krupičku to na kasičku nebeskému panáčku. —

    Jarmila Skřivánková-Šimerková, Koleda z Plzeňska.

Předchozí   Následující