str. 92
Zuzano, šálek tvarohu, nes Ježíškovi milému, Barko, košíček plný vajíček, Madlenko, medu hrníček. — Teď, pastýři, vemte dudy, hrajte s veselctetí všudy, cimbál, Františku, basu, Honzíčku, a polní troubu, Vojtíšku, — Jděte před jesličky hráti a potěšte chudou máti, Venelo, eitharou, Matěji harfou, ať máte muziku celou.
Dej vám. Páni bu dobrej večir, jak se máte, esli pak mě vod loňska eště znáte! Já si nesu košíček na jablíčka, vcerá mně je slíbila ta panička, že ich hodně máte, že je rozdáváte, já se s toho raduju. Já se s toho raduju, že sem váš známý a mně dáte voříšky, k tomu kousek housky, stačí jeden, dva, tři koiusky, já se s toho raduju. — Já du na koladu, nesu si pytel, gdo mi ho dá plnej, bude můj přítel; gdo mi hio dá půl, vemu. na něj hůl; gdo mi ho dá švrt, pošlu na něj smrt i gdo mi nedá nic, pošlu eště víc. Pám bu vám to nadělí na zahradě na poli, v chlívě teJátka, v mastali řibátka, pod lavicej kuřátka a to samý kur,, kur a kohoutků kykyryký, ať plničkej je dvůr a to samejch kur, kur. — Pro mandle a pro rozinky musel sem ít do Studenky, do Vrchlabí pro papír, to byl mrzutej špacír. Scháněl sem to celej tejden„ dcjmu sem přišel na Štědrej den. S ženou sme se ulekli, dyš kvasnice byly zkažený a koláče byly sražený. Žena zlosti skákala, lopatou mě flákala. Chtěl sem na ní kousek placky, tu mně dala hnet dvě facky; za tu moii štrafaci dostal sem vyflekaci. TJš sem neměl žádnou radu, musel sem ít na koladu. ať si žena sní, ty koláče sražený. Jen se nade mnou upřimte a něco mi b">'zo dejte, třeba placku s tvarohem, já pudu s Pánem Bohem. — Pane hospodáři, kde máte svou pani, aby darovala svý štědrý kolady. Vona darovala růžičku vod srtce, která ji vykvetla z ounoru měsíce. Strunka, strunka, strunka, na ty strunce chvojka a jedi tam pastouškové, ale kaši z hrnka. Jesli koladu nemáte, to uhlídáte, že vám hrnce rostluěem oo f policí máte a kapci vám uřežeme, co tam peníze máte. Ó, matičko božská, všude f kapce houska; ať je tvrdá nebo meká, však vona se slouská. — Pochválen Pán Jéžiš Kristus nám narozený, nastaly vánoční svátky, bufme veselý. KolednHci chodějí. chválu Bohu vzdávají, gdo jim dá hodnou koladu, pěkně spívají. Jedny stojej u voken, druhý u síně a já gdyš sem to uhlídala, skočila mezi ně, uapřet do seknice. abvch dostala nejvíc, pár grošů vytáhněte s kapci ze svý koutnice. Pořát chodím po koladě, maličko jen nosím, hospodáře, hospodyni Bohu poroučím, aby byli veselí «elý vánoční hody, narozeni Krista pána spolu chválili. Pochválen Páni Jéžiš Kristus. Kozák Václav, Vánoční koledy ze Železnice.
V. Vrzoň
Zvyky štědrovečerní v Novém Městě u Chlumce n. C.
Na Štědrý den se pekly koláče, vánočky (štědrovky); pro každého člena rodiny jedna. Kdes se postil do večera, viděl prý zlatá prasátka (odlesk zrcátek). Večeřeli jsme. když vyšla první hvězdička a to čeleď v ten večer s rodinou hospodářovou u jednoho stollu. Každý dostal svíčku troj nožku. Komu nejdříve shořela, prý nejdříve zemře, proto často jednotlivci zakašlali tak, až ji zhaslí, aby déte vydržela. Uprostřed stolu stála svíce velká, za všecky zemřelé toho rodu.
|
