Večeře: Rybí polévka. Ryba smažená. Čokoláda. Čaj. Hfltrký punč (zpravidla štědrovečerní dar místního obchodníka). Hospodyně přinesla na ošatee jablka, ořechy vlašské a lískové, sušené švestky, křížaly a každému celcu štěflrovku (vánoěku). Každý z přítomných rozkrojil si jablko a ukázali-li se na řezu z jader hvězdička, měl naději dlouho žíti; ukázal-li se kříž, potká ho jistě v roce aspoň nemoc, ne-ii smrt. Ořechy vlašské jsme roahipovali, zbytky svíček do skořápek vlepovali a pouštěli na vodu ve ško-pto. Lopiavala-li skořápka daíeko od kraje, přijde jistě (čí byla skořápka) do roka z domova (buď se vdá, ožení nebo půjde do světa). Druhé jablko jsme olc/upali tak do kola, aby slupka tvořila spirálu nepřetržitou (pentli). Tu pak hodil ten nebo ta, jež jablko oio mali, přes hiava na podlahu. &e slupky utvořila se po>uooa některého písmene, z čehož se soudilo, jak se bude jmenovat nastávající ženich nebo nevěsta". Fantasie tu hrála největší roli.

Po večeři nadělala hospodyně, která se nesměla ze světnice yzdáliti, (aby se dobře vyvedla kuřata a housata), porce od každého jídla pro studánku a kravám. Služebná nesla studni Štědrého večera. TJ studně řekla: »Studánkci, nesu ti Štědrého večera, abys byla tak štědrá, jako jsi bývala.* Při tom se ptala studánky: »Studánko, za kolik let se budu vdávat« a vhodila štědrovečerní dárek do studně. Kolikrát to zažbluůklo, za tolik roků se vdá. Pamatuji se, že jednou čeledín vytratil se mezi tím, kdy matka moje štědrovečerní dar studánce připravovala, posadil se roubem studně, a odpověděl služebné tlumeným hlasem: »Za 20!«

Kravám dárek Štědrého dne uložila do sáčku plátěného a dala na pec chlebovou, kde vše ztvrdlo. Při otelení krávy dávala část dara stéarovečyrniho do pití.

Sestry vyšly jedna po druhé ven, na druhý dvůr, kde rostl v rohu bez. Tu zaklepala větví bezu a říkala: »Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes.« Odkud pes zaštěkal, z té strany pršel žerfch. Pak házívali hoši a děvčata střevícem přes hlavu ke dveřím; obrátil-li se špivkou vén, jistě se toho roku ožení nebo vdá. V 11 hod. jsme šli na půlnoční do Chlumce.

Hned ráno na Štědrý den napíchl otec můj dva sndpy pšenice na,kůly p^o ptárky. Slepicím dával do obruče ze sudu hrách, aby dobře nesly a aby nezanášely. Kohoutovi házíval bratr můj kousky koláče, v němž býval vždy kousek česneku. Kojnu přeběhl na Štědrý den zfijíc přes cestu, neměl celý rok štěstí. Viděl-li někdo srnku, měl štěstí po celý rok.

Dárkv u nás obvyklé: Otec dostal od matky bačkory (vyšívané na kanavě), matka od otce na šaty. Děti: kapesníky s panáčky, šle, p^nVchy. tp-p'é prádlo, boty, perečník, kostěná držátka s pozlaceným (poměděným) pérem, tašku na peníze (»šrajtofli«), brusle.

Těšívají se všichni. Zvláště na venkově, kde už často xspadlo* (leží sníh) a kde mimo neděle a svátky se z domu nevychází. Dere se peří, teď už zase někde předou, obstará se domácnost, ve dne ae chvíli mlátí a tak dni lezou pomalu, I čtetní časem omrzí. »Přečtu