humor lidu polského, každý nesa charakteristický ráz starověkého a středověkého svého původu. Vedle nich sluší vzpomenouti na rázovitou postavu polského čaroděje Twardowského. Badecki přirovnává s uvedenou knihou vydání »Sowizdrzał nowy« z r. 1614 a d., s medailonem hlavy Turka v turbanu, s mocným knírem.

»Statut Jana Dzwonowskiego, to jest: artykuły prawne, jako sądzić lotry y kuglarze iáwne«, vydaný pětkráte, nahrazuje v polské literatuře, posud nikde nezachovaný výtisk »Frantových Práv« polských. Dzwonowski (pseudonymů užívá: Jan z Rijan, Jan z Wychylówki, Januarius, Scwizralius) podává podobné řády a práva pijanů bratří z mokré čtvrti, jako staročeská Frantova Práva, jež jsem vydal z unikátu v knihovně Petrohradské Akademie nákladem České Akademie: Frantova Práva, text prvotisku norimberského z r. 1518, Praha, 1904, s důkazem, jak autor čerpal ze středověké literatury pijanské, grobianske a bláznovské, hlavně Henrici Bebelii Liber facetiarum. Na str. XXXI. podal jsem tam přehled: Frantova Práva v literatuře polské. Byv upozorněn od prof. Dra AI. Briicknera na tuto skladbu příbuznou Dzwonowského, otiskl jsem v knize »Rády a práva starodávných pijanských ceehů a družstev kratochvilných v zemích českých«, Praha, 1910, úvahu o poměru Statutu polského k staročeským Frantovým Právům (str. 35 až 36) a staropolský text podle originálu universitní knihovny jagiellonské otiskl jsem na str. 287 až 294.

E. 1622 spálili slavnostně při slavení svátku sv. Ignáce ,a Františka Xaverského ve Lvově postavy Aria, Nestoria, Lu-tera a Žižky. Bart. Zimorowicz v Krakově vydal r. 1623 potměšilý paskvil »Testament luterski, zártownie napisany«.

»Wodka albo gorzałka«, vydaná 1614 od Ivana Brelinského, podává charakteristické veršíky, vtipy hravé i dravé, o zálibě polské v pití vodky.

Také ironická satira »Wyprawa żydowska ná woyne«, vydaná v Krakově, 1606, o nepřátelích krále polského Boruchajovi, Szmoilovi, Mordu cha j ovi, nemá v literatuře české obdoby, ale podává zajímavé příspěvky k dějinám židů v Polsku a ve Slezsku, jak se výprava nezdařila.

Kulturně-historicky zajímavá jest skladba o ženských módách polských, které se podobaly mode souvěké žen českých: Nowe zwierciadło modzie dzisiejszego stroju ákomodowáne, damom poilskim, które sie. modno noszą, od Jakuba Lącznowol-skiego ofiarowane, 1678, 1682.

Uvedených, již skladeb o vpádu kozáků lisovčíků na Moravu týká se »Żywot kozaków lisowskich, także y potyczki ich