szcęśliwe;:, vydaný r. 1620 v Krakově od Bart. Zimorowicze, jest skladba humoristická, plná kousavého vtipu, neumělá. Shoduje se se skladbou, důležitou pro dějiny české »Pieśń o cnych Lisowčzykách abo pogrom Czechów i Kalwinistów przez Lisow-czyki roku 1620 różnymi czasy raz po raz ośm razy«.

K staropolským, již uvedeným spiskům o tabáku druží se vzácný unikát: Proces między Włóczęgą actorem a Tabakiem pozwanym, przez Tymotheuszá Moczygębskiego (pseudonym), 1636.

Upozorňuji dále na knihu »Żarty abo krotofilne facecye z hi-storyi starych y nowych« w Thoruniu, 1717 (srv. Trzyprztycki, Eegule), na str. 234 ad., kde je rozprávka o českém králi Václavu: »O Wenteslawie, cesarzu rzymskim i królu czeskim«. Tamtéž připomínka na Frantova Práva: »Frant na franta trafił.«

Z rozpustilých spisů protižidovských: Naklad żydowski prawny, Krakov, 1608; Eada żydowska, 1608; zvláště důležitá pro bibliografii Čech jest pranostika, v Praze tištěná: Prognosticon albo zalecenie cielencia smrodliwego narodu żydowskiego, na ten Nowy rok 1629, przez Dawida Origaniusza Mathematika z Pragi, w Pradze prasowano w Mieście Starym. Dále písničky: O Marku żydzie szalbierzu Lubelskim, bez místa a roku; Misped, abo lament z Frankfurtu żydów wygnania, 1615; Piśń nowa o żydach lubelskich, bez místa, roku; Pieśń nowa, o zbrodniach y okrucieństwie żydowskimi, bez místa, roku; Pieśń o żydach, bez místa, roku; Pieśń o żydach wileńskich szalbierzach, bez místa, roku.

Pro Čechy důležitý jest záznam o svazkix 25 časových spisků ěeskoslezskopolských z konce století 16. a ze začátku století 17., odvezeném od Švédů z Olomouce. Chová se dnes v katedrální knihovně v Strengnässu nedaleko Štokholmu, pod signaturou: Q. 287. Viz podrobný výčet jejich vedle popisu v knize Bade-ckého v seznamu H. Aminsona, Bibliotheca templi cathedralis strengnesensis, quae maximám partem ex Germania capta est circa finem, belli triginta annorum, Stockholmiae, 1863.------•

Pro literaturu staročeskou důležitá je stať oBnšpiglovi, jak uvedeno, po polsku »Sowizrzał, Sowizdrzał«. Známo, že německá skladba »Till Eulenspiegel«, vzniklá r. 1483, rozšířila se tisky německými r. 1515 a 1519 u Jana Grieningera ve Štrasburku. Neopakuji dohadů o původu knihy (viz obšírně Prudentius van Duyse, Étude littéraire sur Tiel ľ Espiěgle, Ghent 1858), o Tomáši Murnerovi, o přetiscích starších i novějších, s obrázky, jak jede potulný Enšpigi na koni, v pravé ruc-e sovu, v levé zrcadlo. Srv. F. Brie, Eulenspiegel in England, London, 1903. Knížka rozletěla se po Evropě ještě ve století 16. a došla všude obliby.