Praha, 1909 (Knihovna nejlepších spisů pro mládež, svazek 15). Drobných potom ještě knížek dětských o Enšpiglovi, rozdávaných reklamou v obchodech kávou a pod., pomíjím. Uvádím jen knížku právě vydanou: Frank Wenig, »Enšpíglova čtveráctví a dobrodružství«, České mládeži na základě různých pramenů upravil, Praha, 1925.

Pro 'styky literatury ěeskopolské důležitý jest výsledek studia zlomků staropolského Enšpigia ze 16. století, nalezených v nedávné době. Studiem obíral se několikráte prof. Dr. AI. Briiokner, Powieści ludowe, Biblioteka Warszawska, 240. tom, rok 60, serya 8., zeszyt 715, listopad 1900, Warszawa, IV. 2., str. 212 až 235. Podáva se vzornou svojí důkladností a jasnou přehledností výklad o původu a rozšíření Enšpigia v literaturách evropských, zejména ve slovanských. Srv. Zíbrt, Markolt a Nevím v literatuře staročeské, v Praze, 1909, str. 1, 7, 20, 22, 30.

Staropolskému Enšpiglovi (Sowizdrzał) věnovali zvláštní pozornost K. Piekarski a Badecki. Vedle jiných prací vydal Kazimierz Piekarski, Drobiazgi bibliograficzne, Kraków, 1925 (otisk z 5. sešitu »Exlibris«), stať 2.: Fragment Wietorowego wydania »Sowizdrzała«. Tam upozorňuje na nejstarší vydání poLáké, Wie-torovo, s podivným, názvem Eulenspiegla »Sownoczyardłko«. Na listě 3b: wroze vczyl Sownoczyardłko . . . List 4a: A kiedi iuž Sownocyardłko nápowrozye sziedział ssmiele rozmaite igri wi-myslal... List 4b: yako Sownocyardłko .. pacholętom ... Piekarski snaží se dokázati český původ tohoto staropolského názvu německého Enšpigia.

Výzkumy Piekarského přijímá a na jejich důležitost upozorňuje Badecki. Totiž: Staropolska literatura v 16. století má dvojí překlad Enšpigia. Novější, upravený dosti věrně a až otrocky, ve století 18. zi německé předlohy »Eulenspiegel«, polský název »Sowizrzał«. Zlomky nalezené, starší, ze století 16. neshodují se textem s německou skladbou a podobá se, že byly přeloženy z předlohy neněmecké! Z jaké? Piekarski a po' něm Badecki dokazují, že z neznámé dnes předlohy staročeské okolo polovice věku 16. .přeložil neznámý Polák rozprávky o Eulenspieglovi, z předlohy, kde Čechové ještě prý nenazývali ještě německého kratochvílníka Enšpigl, nýbrž »Sovnozrcádlko. Podle toho německý Eulenspiegel vcházel původně do brány řeči a literatury polské v letech 40. století 16. v rouchu českém a nazýval se podle zapomenutého názvu staročeského »Sovnozrcádlko« po polsku »Sownociardłko. Teprve od r. 1547 v překladu z němčiny nazván »Sowizdrzał«.

Proti mínění Piekarského o českém původu nejstaršího polského Enšpigia podal vážné námitky prof. Dr. AI. Brückner