ristické; v nich zvláště chudší lid obilí své semílá, dávaje přednost choré (černé), ale výživné mouce před bílou, u obchodníků kupovanou«. Také předválečné vojenské mapy (generální i speciální) zaznamenávají v tomto kraji řadu větrných mlýnů, táhnoucí se širokou vlnou směrem k Opavě.

Ale dnes dožívají věk již poslední mohykáni tohoto mlýnského typu. Zmizel již dřevěný »větrník na Starém Jičíně«, jehož kresbu zachovalo »Moravské Kravařsko« (str. 69), zmizely také »větrňáky« jiné. Uveřejněné tu dva snímky (z roku 1924) zachy-

Větrák v Janovicích. Foto Florian Zapletal.

cují podobu obou typů větrných mlýnů na Moravském Kravařsku, typu zděného i dřevěného. Oba typy podobají se »větrákům« na Hané, popsaným již v »Českém lidu«.

Na severním konci Hodslavic, rodiště »Otce národa« Františka Palackého, stojí na výšině 364 (podle vojenské speciálky) »větrňák« zděný, už zdaleka viditelný. Je dosud činný. Světová válka ohrozila vážně jeho život. Starý hodslavský mlynář četl na počátku války v novinách, jak prý na haličském bojišti dávalo z takových mlýnů domácí rusínske obyvatelstvo Kusům různá znamení o pohybech rakouských vojsk, a jak za to bylo krutě trestáno obyvatelstvo i mlýny. V druhé polovině r. 1914, kdy na Moravském Kravařsku konaly se z obavy před Eusy rychle postupujícími přípravy k válečným operacím, chtěl hod-