str. 48
Korenda co značí? Ve vsi Přešíně u Blovic (Plzeňsko), slýchal jsem často jmenovati osobu »slepičí pušku«, která tajemství nedovedla zachovati a vůbec osobu »řečnou«, »korenda«. Kdo zna odjinud tento název? Jak lid vykládá jeho původ? J. Vraštil.
Slovenský spisek proti živůtkům. Znám podle jména spisek: Ján Michal Schosula, O škodlivém šnorovacích s iišpánmi užívání životkův, Prešporok 1784. Pro studii o dějinách slovenského kroje rád bych znal obsah. Kdo" zná nebo má tuto vzácnou knihu, v které knihovně se chová? Č. Zíbrt.
Pestrá neděle. Neděle po devítníku, quinquagesima, v památkách staročeských nazývá se pestrá. Proč? Kdo zná doklady?
Č. Zibrt.
Soupis větrných mlýnů, větráků. Ant. Šorm upozorňuje, že ve vlastivědném sborníku »Novopacko« na str. 44 otištěn obrázek »Poslední zbytky větráku nad K. Újezdem«. — Článek A. Šor-ma: Větrný mlýn ve Studenci u Jilemnice (zbořen r, 1907), otisknu v Č. Lidu, rovněž články: J. Brože, Větrník v Němčicích na Moravě; Jan Zbořil, Povětrňák na Horce u Ohrozimi. Uveřejním rovněž všecky ostatní články, náčrtky a upozornění, zaslané v poslední době. Řadu jsem* zahájil článkem Floriana Zapletala v tomto 1. čísle. Q-us,tav Sochr, minist, koncipista v Praze, upozorňuje na větrný mlýn na Štrampouchu, obec Žáky u Čáslavi. Plány jsou v čáslavském museu »Včele«, pěkně -šachované. Mlýn byl postaven asi 1806, nějakým Holanďanem, který byl tehdy maj etnikem žackého panství. Č. Zíbrt.
Z mudrosloví jihočeského. Každá vrána své hnízdo chválí, a která ho nemá, říká, že je dobře bez něho. — Co na světě nepomine? Dluhy a slovo Boží. — Kdo mnoho slibuje a nic neplní, mluví na dluh. — Kdo mluví na dluh, o tom se říká, že má moc prát a málo věšet. — Modře kvetoucímu rozrazilu říká se v J. Hradci hastrmaní oči. Děti se varují před utrhnutím hastr-maních očí, kdo neposlechne, pro toho si přijde v noci hastrman. — O hubeném se říká, že by mohl spáti v klíčové dírce. Nebo, že by se hodil do Přelouče na čamrdy. — Co k sobě patří, to se najde. — Čím má klevetnice míň zubů, tím, má horší jazyk. — O nehodném člověku říká se: ten je hodný po pohodným. Nebo: Napřed je pohodnej a potom on hodnej. — Šije-li krejčí horkou jehlou, říkají prý si stehy: Bratře, drž, je nás málo! — Co dělají velcí páni v Praze, když prší? — Nechají pršet. (Jindř. Hradec, Třeboňsko). Kdo zná podobná nebo souhlasná pořekadla a úsloví? Frant. Rezková.
Jan Svátek. — Otiskování Slánku dovoleno pouze se svolením nakladatelství. —
Patisk stihá se soudně. — Tiskem Dra Ed. Grégra a syna, Praha.
|
|
