Kroj blatský. Blatky nosily těžké vlněné sukně, mezulán-ky, soukenné nebo šerky. As 15 cm od dolejšího kraje přišita byla široká květovaná stuha a nad ní na nedělním oděvu (1.) ještě stříbrná neb zlatá krajka. Později nahrazeno bylo obojí pruhem brokátu,.zlatými a stříbrnými nitmi protkaného. Punčochy vždy červené, valchované, u svobodných střevíce černou mašlí s přeskou ozdobené. Vdané nosívaly 'nej častej i pantofle. Zástěra bývala pruhy pestrých květů prošita, později.však bíle vyšívaná, častěji podle způsobu kozáckeho. Šněrovačka soukenná, vyšívaná nebo hedvábná, často ze širokých stun, dra-counem a penízky hojně ozdobená. »Nadýchané« rukávce na ko-šilce lemovány jsou dobrou krajkou a náramky často pestře vyšívané. Nad šněrovačkou napřed připnou »mašle« z květované stuhy. Vejkladek (krejzl) bývá pestře vyšívaný., krajkou lemovaný a hodně řasnatý. Na krku nosívaly několik šňůr granátů, obyčejně skleněných, velkých. Co do účesu, zapletly za každým uchem vrkoč a konečky -vzadu svázaly barevnou stužkou. Maloučko nad čelem uvázaly »panenský vínek«, jaký se nosíval po celých Cechách. Jest to užší, černá aksamitová stužka, pošitá perličkami a cętkami. Takový byl as nedělní výstroj blatské dívky.

Od této lišila se starodávná nevěsta i družička pouze úpravou hlavy (2). Na temeni mívala uvázanou »korunku«, jakýsi košíček naplněný kvítím, dracounem, třesutým zlatem atd. Pod korunkou, na zadní části hlavy byly vlasy stočeny a pokryty kusem hedvábné látky živé barvy, který jehlicemi připjaly. Byl pošit perličkami, cętkami, často uprostřed měl i zrcádko. Kolem zavázaly »pentlík« z dělaných kvítků, zastrkaly jehlice, buď pestré skleněné, nebo pouze u spodu dvě velké se zrcádky. Vínkem býval při svatbě pruh bílé bavlněné látky s konci bohatě vyšívanými, který v týlu na mašli uvázaly. Nad celem naň přišily kousek černé, hedvábné stuhy. Pod pentlíkem na-věsilv ještě květované stuhy, abv hlava byla »košatá«.

Když ženy na večer po svatbě odvedly nevěstu do komory, aby ji čepily (3), sňaly jí korunku a celou úpravu hlavy a nasadily měkký Čepec, jehož krajka sahala až k obočí, a který byl přivázán na hlavu »rouškou«, t. j. pruhem stuhy hustě pošité penízky, dracounem, perličkami, často i se zrcádky. Hlavu potom obtočily »rouchou« t. j. menším bílým šátkem, který byl vyšit pestrým hedvábím a dobrou krajkou lemovaný. S touto úpravou očepené čili zavité nevěsty chodila potom mladoženka po celý první rok do kostela.

Ženy nosívaly kabátek až k pasu sahající, obyčejně z černého sukna s vatovanými rukávy a s výložky, na nichž jako na