rukávech našity byly »varhánky« z květované stuhy. Na krku hedvábný šátek zastrčily do výstřihu kabátku. Na hlavě nosily ženy, když šly přes pole, plenu z bílého širtinku. Byl to obdélník, až I1/« m dlouhý, jehož přední část po složení pleny podložily tuhým papírem, aby stála jako střecha kolem obličeje. Zadní cíp pleny sahal až přes pás a býval zdoben hustě vyšíváním hedvábným, mnohdy^i perličkami a mnohými penízky. Okraj lemován byl širokými »zuby « neb dobrou krajkou. Plenu uvazovaly přes čepec a roušku na temeni hlavy, odkud splývaly vedlejší cípy, taktéž bohatě vyšívané. (4).

Družičky a nevěsta z novější doby (5.) mívaly šněrovačku z černého aksamitu, hladkou neb perličkami pošitou, která se končila v pasu zubatým okrajem. Eukávy košilky jsou již hladké a hlavu zdobí zelený věnec, jehož konce po zádech splývají.

Podrobně popsala E. Fryšová kroj blat-ský i výšivky v dílech svých: Jihočeský ornament a Jihočeská Blata.

Ženské kroje české na přednášce Em. Fryšové v Písku 1918.