Ke kroji kozáckemu na Táborskú nosily zámožnější ženy (1.) v neděli sukně z meňavého hedvábí a bílou zástěru pracně vyšívanou svérázným mřížkováním, k němuž se nitě z látky vytahují po délce i napříč. Punčochy bývaly bílé neb červené a střevíce s bílou knoflíčkoivou obdobou. Šněrovačka, obyčejně černá, soukenná, byla pošitá stříbrnými prýmy a uzavřena kovovou sponou. Přes sněrovačku uvazovaly dozadu tylový šáteček vyšívaný, a takovýtéž býval široký řasnatý vejkladek. Granáty na krku obyčejně z růžového skla. Sukně bývaly též pestré, květované (2.). Čepec, jejž i dívky nosily mimo vínek, byl z bílého nebo červeného hedvábí, penízky a zlatou nití hustě pošitý. Příznačnou jest holubinka na něm zdobená kozáckym vyšíváním a nesmírně tuze naškrobená, takže od hlavy odstávala. V neděli v létě a k muzikám nosily řasnaté bílé siukně, pokryté mřížkováním (3.), k nimž dobře slušela zelečská zástěra, posetá květy z višňového hedvábí. Lehoučkou, též krásně vyšitou plenu zavázaly přes čepec pod bradou. Ježto pod plenou bylo znáti tuhé »rohy« holubinky, vznikla přezdívka »Kozačky«.

Kroj plzeňský (1.) vyznačoval se mnohými, krátkými sukněmi, z nichž svrchní bývala při kraji lemována květovou stuhou. Zástěra téměř tak široká a dlouhá jako sukně Sama, v neděli dle možnosti z těžkého hedvábí. Šněrovačku nosily tmavou, jednoduchou a přes ní hedvábný šátek, :za pas zastrčený. Hlavu pokrýval tuhý, bíle A^yšívaný čepec s příznačnými ohromnými »křídly«, t. j. cípy holubinky, uměle vyšívaný.

Kroj severočeský turnovský. Sukně bývaly vlněné nebo hedvábné »měňavé«, zástěry buď bílé se vzorem na severu svérázným vyšité nebo hedvábné. Přes košilku .zastrčily ozdobný šáteček do pestré, damaškové šněrovačlky. Čepce bílé, na nichž vzor vynikal z výplně »uzlíěkové«, nosily na všední den, ve svátek pak často stříbrné nebo zlaté. Krk zdoibily granáty neb stuha černá se zlatým penízem.

Kroj z Písecka. Sukně v létě a povždy k muzikám bílé, hustým vzorem krásně vyšívané a zástěry hedvábné, květované. Šněro-vačíka trvanlivá, kožená, ze safianu (1.), hedvábný šátek do ní zastrčený a u krku přes něj přeložený, široký krajkový krejzl, na šátek světlý splývaly s krku granáty nebo korálky tmavé, na tmavý šátek bílé perličky. Ženy v neděli se honosily zlatým čepcem. Šněrovačky bývaly vedle kožených též hedvábné, da-maškové se skrovnou ozdobou. Dívky nosily mimo vínek též pestrý hedvábný šátek na babku uvázaný, s uzlem navrch, takže široké'cípy splývaly. (2.) Ženy (3.) mívaly pro vycházku vatovaný kabátek k pasu sahající, často hedvábný. Sukně nosily, zvlášť v zimě, vlněné ťlanelové, mezi nimiž vynikaly červené