»randlovky« s vetkaným květinovým pruhem, hedvábný šátek na krk zastrčily do kabátu. Krk objímaly granáty neb aksamitová stuha s penízem zlatým neb stříbrným. Čepec plátěný ozdobily nad čeleni tylem a pestrými stužkami. Říkalo se mu »refunda«. Přes čepec uvázaly plenu, která však byla značně menší než na Blatsku a zdobená vždy bílými, hustým vyšíváním, vzorů krásných.

V utrpeních, nehodách a neštěstí český lid obrací se rád podle zbožné důvěry starodávné, z pokolení na pokolení děděné, ke světcům »patronům«. V kraji Domažlickém, zvláště v chodských vesnicích, těší se zbožné úctě sv. Martin, biskup túrský (11. listopadu). Ctěn jako ochránce rolníků a hospodářských zvířat, skotu i koní. Velmi často zaznívá v Domažlických kostelích »modlení« ke cti sv. Martina »za ochránění dobytka«. V Klenci (rodišti f J. Š. Baara) o pouti Svatomartinské scházejí se hospoda ři z celého okolí. Také jméno Martin na Chodsku časté svědčí o důvěře lidu k tomuto světci. Zvláště v době nemocí dobytka, (při slintavce a kulhavce) sv. Martin hojně bývá vzýván za přímluvu podle starého lidového' podání chodského. Ve vesnicích německých i českých, které »člověčenství« poddanosti měly pod německou vrchností, již zřídka projeví -se »modlení« ke cti sv. Martina«. Tam totiž ctěn jest za ochránce dobytka sv. Vendelín, a sv. Linhart a sv. Antonín, ochránce vepřového dobytka, jak o tom bylo již v C. Lidu psáno. Podnes tito dva »němečtí« světci jsou vzýváni v Chrastavicích, což potvrzuje a vysvětluje, že obec tato byla do německých Třebnic přifařena a do Horšova Týna poddána.

Proti bolení hlavy. Přikládej na čelo: 1. kolečka ze syrových bramborů, nebo od okurky zelené slupky, 2. zelí, 3. vinný lupen, 4. studená voda, 5. sníh.

Proti kašli. 1. Pij pivo, v němž zamícháno jest syrové vejce. 2. Pij bezové neb lipové thé na noc a vypoť se.

Proti bolení v krku. 1. Karbuj (kloktej) v ústech vodu, v níž