str. 71
anebo na jehož místě stával větrák. Pátral jsem po zprávách, ale našel jsem v Kronice města Kostelee n. č, 1.« (napsali ji děkan Karel Hodinář a řed. Václav Klíma a vydalo ji město v úpravě pěkné r. 1912) na str. 22 jen tuto zmínku r »Posledním stavením při silnici ku Praze jest na ten. čas dům č. 376, r. 1865 od Kůrky, mistra zednického, vystavěný. Původně postavil budovu jako větrný mlýn, však z »větrníku« stal se pak domek pro obývání.« Dnes ovšem není to stavení poslední: jsou tam další domky, vily a »vily«.
Směs.
Větrné mlýny (větráky) na Moravě. V »Lidu« 20. IX. ¦ t. r. ve či. »Studenecký písmák« četl jsem také povzdech nad zánikem větráků. Není potřebí, chceme-li je viděti, abychom k vůli nim jezdili až do Holandska. Stačí zajeti jen na blízkou Moravu. K vůli informaci čtenářské obce »Lidu« uvádím,, že jich máme na Moravě dosud celou řadu. Žiji v krajině jihomoravské, na vodu dosti chudé, kde až do nedávna, ještě za války, byly dosti užívány. Nyní jsou ovšem, zatlačovány daleko lépe prosperujícími parními mlýny. Na Kłobucku (jihových. od Brna) dosud uchovaly se po jednom v Kloboukách (z polovice 18. století, bývaly zde ještě v tomíto století čtyři), v Borkovanech, Bohumilicích a Šitbořicích. Na Kyjovsku v Archlebově, v Dambořicích, u Ná-sedlovic. Na Hustopečsku v Kobylí. O prázdninové cestě jsem, tuším, také viděl jeden kdesi u Kuželová na Strážničku. Bohužel budou ponenáhlu propadati záhubě. Trpí značně nepohodou (všechno je dřevěné), staří mlynáři naříkají si na slabé větry a mladá generace jim už nevěnuje takovou pozornost. Omezují se tyto mlýny více na šrotování, poněvadž s parními ani co do výkonnosti, ani co do jakosti nemohou konkurovati. Postaveny na místech pravidelnému větru nejvíce vysazených, dodávají úvalu dolnomoravskému půvabu. Nejednou přicházejí malíři-krajináři, aby je zvěčnili na plátně pro budoucí generaci. Kloboucký větrák je vyfotografován v klobouckém soudním okresu ve Vlastivědě mor., který sepsal p. J. K. Bukovanský, ředitel slezsko-ostr. škol, t. č. na odpočinku v Kloboukách. (Pražský Večerník 1925, ě. 218.) Red.
Písnička o kávě ze začátku 19. století. Ve sbírce: »Sammlung böhmischer Nationallieder geistlichen und weltlichen Inhaltes, nebst National tanzen mit und ohne Text« v rukopise knihovny Národního musea v Praze, signatura: III. C. 12. (viz o sbírce Zíbrt, Bibliografický přehled českých národních písní, Praha,
|
