str. 73
osoby, které si tam vyprošují Božské požehnání pro noční podnik. Podobné záhadné bytosti spatříte i v Notre Dame v Paříži. Lupiči věří v sílu žebrákovy modlitby a proto bývají k žebrákiim štědří a za nešťastný den pokládají neděli. Nejpověrčivějšími jsou pařížští apačové. Než se vydají na nebezpečný lov, snaží se pohladiti hrbáčův hřbet; pak mají jistotu, že lov se vydaří a bude bohatý. Věří hodně v talismany (kapesní zloději nosí u sebe uhlí nebo křídu) a v zázračnou moc různých věcí. Jedna apačská banda chovala uříznutou krysí hlavu; pracovala s velikým úspěchem a neúspěch ji teprve potkal a již ji neopustil, když krysí hlavy pozbyla. Východní lupiči věří v zázračnou moc kozího mléka, které jako oběť k získání božské přízně rozlévají na zem. Když páše Ind zločin, střeží se při tom. kýchnouti; neboť věří, že v zápětí bude míti nezdar. Angličtí lupiči vyhýbají se domu nedaleko kostela; zato s důvěrou v dobrý výsledek jdou na lup do krámu nebo bytu v blízkosti policejního komisařství. Známý anglický lupič Charles Peace dokonce nastěhoval se do sousedství policejního komisařství, kde pokládal svůj úkryt za nejbezpečnější. Číslici 13 zloději se vyhýbají; proto jest dobře bydliti v domě nebo pokoji ě. 13. Uvěznění zločinci stávají se ve vězení zbožnými, pouze proto však, aby jim přelíčení dohře dopadlo, nebo podařil se útěk z věznice. (Srv. Nár. Politika 1925, 30. červenec.) Red.
Svatý Václav (28. září). Večer o sv. Václave práskává mládež po vesnicích obyčejně u křížů, u Božích muk, u kapliček a jiných posvátných míst. Tím prý vyhání čarodějnice. Srv. Květy 1846 č. 40. (Kostelec nad Vltavou.) M. Hroch.
První ovoce. První ovoce štěpu svého musí hospodář sám svou rukou utrhnouti, jinak by strůmek po sedm let žádjiého ovoce nepřinesl. (Kostelec n. Vltavou.) M. Hroch.
České zajímavosti v středověkém textu benátském. V časopisu »Archivio glottologico italiano« III. (1878), str. 177 a d. vydal A. Ceruti benátský text »Cronica děli imperadori« z rukopisu papírového z 15. století, který se chová v knihovně Ambro sianě (sign. H. 31. Inf.). Jest to ovšem přepis (původní dílo psáno mnohem dříve).... Obsahuje události od časů Oktaviana Augusta až po smrt Ludvíka IX., krále francouzského (1270. r.). Zaznamenávám, kde tu psáno o Čechách a Češích. V odstavci o panování císaře Jindřicha na str. 222.: »In lo temps de questo Sy-renco dux děli Boemi se converti alla fede« (!). Následuje obšírné líčení o »santo Venzeslao« a jeho bratrů, jehož jméno důsledně je tisknuto Bolerlao, avšak beze všeho upozornění vydavatelova. Není možno říci, zdali to jen nepravé čtení Cerutiho, neb oprav-
|
|
